Je zajímavý, že ačkoli je Guardian v hledáčku našich veřejnoprávních médií, tentokrát jim docela zásadní článek unikl. Je o Borisi Johnsonovi, který přijal největší dar, jaký kdy byl udělen jednotlivému poslanci v Británii. Johnson je tak skvělý politik, že obdržel celý milión liber od jednoho z největších a zároveň nejsoukromějších politických dárců ve Spojeném království. (facebook.com/pavel.sik.1)
Ten štědrý dárce se jmenuje Christopher Harborn. Sám se označuje za „digitálního nomáda“ (žije v Thajsku a má thajský pas) a je opravdu šikovný. Kšeftuje s kryptoměnami, vlastní wellness centra, „dělá“ do leteckého paliva a shodou okolností má podíly v nejméně třech vojenských dodavatelích přičemž je největší akcionář britského výrobce zbraní, který dodává Ukrajině roboty a drony.
Po odvolání z funkce premiéra, ještě jako poslanec, založil Johnson soukromou společnost The Office of Boris Johnson Ltd. Následující měsíc obdržela tato poradenská společnost dar ve výši 1 milionu liber od Harborna. Dar prý byl poskytnut proto, aby umožnil panu Johnsonovi zůstat aktivně zapojen do hlavního proudu britské politiky, ale pan Harborn podle právníků neočekával žádný osobní zisk.
Stačilo mu pouze dělat Jonsonovi společníka. Když 8. září 2023 jel Johnson opět do Kyjeva, byl to právě Christopher Harborn, který ho za Zelenským a dalšími vlivnými lidmi na Ukrajině doprovázel. A když už na Ukrajině Harborn byl, tak už asi rovnou domluvil dodávky firmy QinetiQ, kde má 13% podíl.
Johnson, velký zastánce Ukrajiny, který na jaře 2022 byl nenápadně přemlouvat Zelenského, aby se s Ruskem nedomlouval, ale válčil, se vůbec v odstupu ukazuje jako někdo, kdo zcela setřel hranici mezi politikou a byznysem. A nejen Rusové se zcela oprávněně ptají, jestli si jeho velké úsilí za „spravedlivý“ mír nenechal tak trochu proplatit. Uniklé dokumenty, které zveřejnil Guardian, naznačují i další „aktivity“.
V Británii existují právní a etické rámce, jejichž cílem je minimalizovat riziko zneužití kontaktů, informací nebo postavení, které někdo získal při výkonu veřejné funkce, zejména po jejím skončení. Na to očividně Johnson zcela kašlal a tak vedle různých vedlejšáků jako třeba přemlouvání Elona Muska aby zachránil noviny Evening Standard, za což asi taky něco dostal, tajného lobování u Spojených arabských emirátů za miliardový soukromý projekt, je asi nejsrandovnější schůzka s Nicolásem Madurem, prezidentem té zlé Venezuely, za kterým si odskočil ze své dovolené, i když ho ještě jako premiér nazval „diktátorem zlého režimu“. Na to rychle zapomněl a tak si za Madurem zaletěl spolu s manažerem jednoho vlivného hedgeového fondu, od kterého za to dostal 240 tisíc liber.
Když ho deník Guardian ohledně těch kauz oslovil nebo když měl skutečnosti vysvětlit předsedkyni státní dozorčího orgánu, přišla většinou standardní odpověď: „všechna obvinění jsou založeny na materiálu nelegálně získaném hackerským útokem nepřátelského (ruského) státního aktéra..“
Nemít on to Rusko.. tak by nezaplatil školný pro těch svých 8 dětí.. 🙂