Politolog Ladislav Zemánek analyzuje nový čínský dokument o kontrole zbrojení, v němž dává Peking jasně najevo, že rozhodovat se už nebude pouze ve Washingtonu a Moskvě. (casopisargument.cz)
Nově vydaná čínská bílá kniha o kontrole zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní přichází v době hluboké strategické proměny. Nejde jen o parametrickou změnu stávající politiky, ale o politické gesto. Jde o pokus ovlivnit vznikající světový řád v momentě, kdy se multipolarita stává realitou a soupeření mezi USA a Čínou stále více určuje podobu globální scény. Ačkoliv je dokument formulován jazykem spolupráce a stability, jeho strategický podtext je zřejmý: Čína vytyčuje vlastní principy toho, jak by měla vypadat kontrola zbrojení v 21. století. Usiluje přitom jak o ospravedlnění své současné cesty, tak o formování budoucích mezinárodních očekávání.
Tradiční témata spojená s jadernými zbraněmi se v dokumentu prolínají s širokou bezpečnostní vizí zahrnující vesmír, kyberprostor, umělou inteligenci a technologické základy budoucích konfliktů. Čína zpochybňuje americké vojenské aliance i vyváženost současných požadavků na kontrolu zbrojení a propojuje svůj vlastní přístup s širší agendou globálního vládnutí.
Washington po léta tlačí na Peking, aby se připojil k třístranným jednáním o kontrole zbrojení s USA a Ruskem, protože rostoucí čínské kapacity mohou podle něj narušit strategickou rovnováhu, pokud nebudou podřízeny jasným pravidlům. Prezident Donald Trump to už během svého prvního mandátu povýšil na klíčový požadavek a trval na tom, že budoucí jaderné dohody jsou bez Číny neúplné. Peking to ale rezolutně odmítá jako „nespravedlivé, nerozumné a nepraktické“. A stejný tón nyní zaznívá i v nové bílé knize.