„Podnikli jsme malý výlet, … válka je už téměř u konce, … jsme čtyři až pět týdnů před plánem, … bude tolik míru,“ prohlásil před pár hodinami Donald Trump. I proto si okamžitě americká média, včetně těch protrumpovských, položila vážnou otázku, co tedy skutečně přimělo prezidenta Trumpa pustit se do tak riskantní operace, kterou válka s Íránem je. (institutvk.cz)
Bylo oním vážně míněným cílem svržení íránského režimu a otevření dveří íránské opozici k budování demokracie podle západního vzoru? Alespoň tak o tom v prvních hodinách izraelsko – amerických úderů sám Trump mluvil. Snad by tento cíl vysvětloval i zabití Chamenejího a nejvyšších státních a armádních představitelů. Jenomže ulice íránských měst nezaplavily žádné nadšené davy, neobjevil se nikdo, kdo by se těšil většinové podpoře íránského lidu a byl proto připraven ujmout se moci.
Američané potichu ze státního převratu vycouvali, o změně režimu přestali mluvit, Trump dokonce přiznal, že „jednat v Íránu teď není s kým, protože ti odpovědní jsou už teď mrtví“. Po týdnu války Írán vede odvetné údery zřejmě docela přesně, armádě tedy někdo zkušeně velí, a nezdá se, že by se státní systém v Íránu hroutil. Americké snění o změně režimu tedy bylo naivní vírou a hrubým podceněním íránského vedení.
Byly tedy cílem americko-izraelských úderů zařízení na obohacování uranu či dokonce vysoce obohacený uran sám? To je varianta možná, neboť již nejméně posledních několik dnů se v amerických médiích objevují spekulace o nasazení 82. výsadkové divize „někde“ na území Íránu. Divize má asi 5 000 mužů, to je příliš málo na větší operaci, ale speciální operaci by tato elita americké armády zvládnout mohla. I proto se objevují spekulace (zejména izraelské), že v těžce vybombardovaných areálech íránského jaderného programu ve Fordo, Natanzu a Isfahánu se kanystry s obohaceným uranem objevit mohou. To by ale znamenalo nasazení těžké důlní a demoliční techniky uprostřed Íránu. Je to proveditelné? A existuje vůbec něco jako vysoce obohacený íránský uran? Není to jen varianta na slova Condoleezzi Riceové z roku 2003, když obhajovala invazi do Iráku slovy, že „dýmka míru nesmí být atomový hřib“ – aby se posléze v Iráku nenašlo nic?