Politolog Oskar Krejčí provádí ve své glose každoroční inventuru připravenosti lidstva vést nukleární válku. (casopisargument.cz)
Mediální obraz války na Ukrajině se na Západě v posledních týdnech změnil: opět se objevují zasvěcené komentáře o tom, že ukrajinská armáda přešla do útoku a vláda v Kremlu je před zhroucením. Je nesporné, že v posledních dvou třech měsících došlo v této válce k nemalým změnám. Mnohem častější se staly údery ukrajinských raket a střel s plochou dráhou letu do sto a více kilometrové hloubky ruského území, ale i na Krym a na přístupy k tomuto poloostrovu. Zároveň nová situace při využívání družicového řízení dronů na frontě a čerstvé inovace ve výbavě dronů zbrzdily postup ruské armády a na některých úsecích fronty dokonce vedly k úspěšným protiútokům ukrajinských sil. Mediální obraz této nové situace však, alespoň podle dostupných údajů nepřemalovaných vojenskými a novinářskými propagandisty, neodpovídá celkové situaci na frontě. A ať je nadšení z působivých obrázků hořících skladů ropy v ruském týlu sebevětší, více skladů hoří na celém ukrajinském území.
Západoevropská iniciativa
Pozoruhodné změny lze zaznamenat v postoji západních zemí. Úspěchy ukrajinských zásahů na větší vzdálenost naznačují, že se pomoc ze strany Washingtonu opět zvýšila – což může být odpověď na postoj Moskvy k válce USA s Íránem. Samozřejmostí se stalo, že se Evropská unie nadšeně zapojila do militarizace ekonomiky i politické kultury, ovšem nebývá přizvána k nejdůležitějším jednáním s Kyjevem – ty obstarávají největší západoevropské mocnosti, skupina E3, tedy Velká Británie, Francie a Německo. Stejně jako v 19. století, snad jen s tím rozdílem, že tentokrát se jedná o schůzky státníků s mimořádně nízkou domácí popularitou.