Politolog Oskar Krejčí se ve své glose zamýšlí nad aktuální eskalací války na Ukrajině a jejími možnými důsledky. (casopisargument.cz)
Ač se to může zdát prapodivné, v loňském roce došlo v USA k poklesu vojenských výdajů, a to o celých 7,5 %. Tato „tragédie“ byla způsobena tím, že z rozpočtu Pentagonu vypadly peníze na podporu kyjevského režimu ve válce s Ruskem. Podle nové Trumpovy administrativy je válka na Ukrajině z hlediska zájmů Spojených států málo významná. Je to prý evropská válka – ať se v ní tedy více snaží evropští spojenci. I stalo se – a v řadě ohledů s překvapivými důsledky.
Evropa – v daném případě myšleno „Evropa bez Ruska“, přestože je Rusko geograficky i kulturně součástí Evropy – zareagovala na změnu priorit USA několika způsoby. Především se snaží přesvědčit Bílý dům, že se má urychleně vrátit do „bidenovských zákopů“, znovu se plnohodnotně zapojit do vojenských aktivit na Ukrajině, finanční pomoci kyjevskému režimu a v neposlední řadě do ostrakizace Ruska jak pomocí ekonomických sankcí, tak zmrazením diplomatických vztahů. Druhou reakcí je přistoupení evropských států NATO na požadavek Donalda Trumpa navýšit vojenské výdaje na pět procent hrubého domácího produktu. K plnění tohoto závazku se vzápětí hrdě přihasila Evropská unie, která zformulovala nové zbrojní programy a začala pomáhat i za cenu vlastního zadlužení. Postupně pak došlo k pozoruhodné změně postavení Evropy ve válce na Ukrajině:
Týl Evropa
Evropa se stále více mění na funkční hluboký týl ukrajinské armády. Týl, kde probíhá výcvik ukrajinských vojáků, týl, kde se vyrábí a skladují zbraně pro ukrajinskou armádu, týl, odkud se dají díky moderní technice řídit některé vojenské operace ukrajinské armády jak na frontové linii, tak i v týlu ruské armády.
Zároveň v Evropě narůstá nervozita. I když je nejčastěji zmiňováno nebezpečí z Blízkého i Dálného východu, onu všeobecnou podrážděnost mají na svědomí především sdělovací prostředky šířící strach a paniku, nekvalifikovaná politická elita a roztěkaná politika amerického prezidenta. Ten dílem vyhrožuje obsazením Grónska, dílem oslabením účasti v NATO či přímo ukončením členství USA v Alianci. V této situaci je zoufale zapotřebí srozumitelné, prosté vysvětlení. A tak se všechny nešvary doby schovají do jednoduchého sloganu: za vše může agresivní Rusko; to se podle některých eurokomisařů chystá zaútočit na Evropu během příštích tří až čtyř let.
Čísla versus hesla