Publicistka a historička Veronika Sušová-Salminen píše ve své glose o tom, jak a hlavně proč Trumpova politika pohřbila s konečnou platností koncepci americké měkké moci. (casopisargument.cz)
Americký prezident Donald Trump řekl médiím, že si „vezme Kubu“ a že „si může dělat, co chce“. Míněno s Kubou, ale nejspíš i obecně řečeno. V posledních týdnech žijeme v době, kdy si americký prezident skutečně může dělat a říkat, co se mu zamane, a to bez jakýchkoli větších vnějších nebo vnitřních brzd. Změna režimu už není demokratizační misí, ale prostě vzetím. Trump nemá potřebu se zabývat úlitbami americké měkké moci a vydávat tak americké zájmy za zájmy všech.
A tak USA pod Trumpovým vedením realizují drsnou ekonomickou (ropnou) blokádu Kuby a snaží se ostrov vyhladovět prostřednictvím energetické krize, která zasahuje například nemocnice a jejich chod.
Předtím Spojené státy unesly prezidenta Venezuely (významný spojenec Kuby) a uvěznily ho na svém území, a to bez ohledu na flagrantní narušení suverenity Venezuely. Suverenita jiných Trumpa nezajímá, maximálně je projevem jeho vlastní suverenity, tj. možnosti sám si beztrestně udělit výjimky z pravidel.
Následně USA společně s Izraelem vojensky napadly Írán, se kterým mají dlouhodobě špatné vztahy především v důsledku americké intervence v roce 1959. Trump jako argument uvedl, že se domníval, že Írán zaútočí na USA. A to zřejmě stačí.