Z iniciativy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se ve středu 1. 10. 2025 v dánské Kodani pořádá tzv. neformální jednání Evropské rady. Důvodem svolání nejvyšších představitelů členských států EU není nic jiného než podniknout další rozhodné kroky k militarizaci Evropské unie. Vždyť podle připraveného pracovního programu chce předsedkyně Evropské komise, kromě jiného, projednat obrysy tzv. „společné evropské obrany“ a představit svůj plán vytvoření jakési „východní dronové zdi“. (institutvk.cz)
Ačkoliv má jít o „neformální“ jednání, které prý bude jen „informační a otevřenou výměnou názorů“, eurokomisař pro obranu a vesmír Adrius Kubilius (je z Litvy, což je pro porozumění jeho postojů docela podstatná informace) prohlásil zlověstně: „Evropa bude rozhodně reagovat na bezprecedentní drzost, s jakou tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, s jakou bylo Polsko vystaveno proniknutí ruských dronů a … [skutečnost, že] několik dronů, přestože neznámého původu, ohrozilo letecký prostor několika evropských letišť“. Kubilius tak svými slovy potvrdil směr, kterým se Evropská unie vydává – směr její militarizace.
To, že EU opustila již dávno a dávno původní záměry evropského integračního procesu, kterými byla úzká, všestranná hospodářská spolupráce podporovaná volným pohybem osob a služeb, víme již řadu let, ale soudobá bojovná, válečnická, útočná tónina je přece jen kvalitativně novým a nesmírně nebezpečným fenoménem. Všímáme si toho?
V září letošního roku přednesla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová tzv. Zprávu o stavu Unie. Nikdo obsah jejího vystoupení příliš nekomentoval, většina médií se spokojila s povrchním hodnocením. Byla to chyba. Nejméně celá první polovina oné Zprávy se nesla v neobyčejně bojovném tónu: „Evropa se ocitla v boji, v boji o osud celého kontinentu za svoji svobodu a nezávislost,“ prohlásila von der Leyenová. Toto emotivní zvolání okamžitě využila k vytyčení tří hlavních „evropských“ úkolů: vytvořit „cestovní mapu k evropské obranné připravenosti“, ustavit „evropský obranný semestr“ (mechanismus dohledu Evropské komise nad obrannými plány členských států a jejich výdaji na obranu „strukturovanějším způsobem“) a založit cosi jako (vojenský) „evropský dohled nad východním křídlem unie“. To vše bude „vyfutrováno“ závratným finančním balíkem ve výši 800 miliard eur (které EU nemá a bude si je částečně půjčovat, částečně vymáhat z rozpočtů členských států, které jsou už tak pod nesplnitelným tlakem slibu 5 % svých HDP pro NATO).