Peking sáhl po stejném nástroji, jakým byl po desetiletí týrán Washingtonem a hrozí zastavením dodávek kritických materiálů, které jsou nezbytné pro zbrojní výrobu USA. Třeba zrovna oněch amerických letounů F-35, které jsme si předplatili… (vasevec.info)
Čína vyděsila Američany pátečním rozhodnutím, že začne mnohem přísněji kontrolovat své vývozy kritických vzácných zemin a dalších materiálů pro dvojí užití, tedy jak civilní, tak vojenskou výrobu. Zavádí systém licencí, který podle čínských pozorovatelů veškeré požadavky pro zbrojní výrobu zamítne. Argumentace čínského ministerstva zahraničního obchodu poukazuje na snahu o stabilizaci obchodních toků, které jsou válečnými konflikty narušovány.
Americký prezident Donald Trump to ani tak daleko nedočetl, aby ho to rozzuřilo do běla a okamžitě sáhl po svém oblíbeném arsenálu, kterým jsou trestná cla a zákazy pro vše, co se jen kolem amerického vlastnictví mihne. Když si však přes víkend situaci trochu promyslel, ubral z rozhodného tónu. Chápe čínská opatření jako vyjednávací pozici, se kterou to nemusí být tak horké. Platit to má až od 1. prosince, a do té doby se dá mnohé dohodnout, například na summitu ASEAN i osobně s čínským premiérem.
Nezdá se však, že by čínská vláda byla stejně těkavá jako její partner v Bílém domě. Je možné, že Peking omezení pro zbrojní výrobu zachová. Americká politika zákazů se tak Washingtonu vrací jako pověstný bumerang. Hlavním sdělením je skutečnost, že ČLR už není podřízeným subjektem, který se dokáže bránit jenom přizpůsobením politickým kapricům Washingtonu. Pozice Země středu se změnila. Přibývá situací, kdy má navrch.
Z hlediska HDP není vzájemná závislost USA a Číny velká. Možná někoho překvapí, že americký dovoz ze Země středu představuje jen necelá dvě procenta ročního produktu (1,61 % HDP) země za Velkou louží. Podle oficiálních údajů statistického úřadu a ministerstva obchodu jde o zboží za 439 a služby za 22 miliard dolarů při HDP USA ve výši necelých 29 bilionů dolarů.
Vliv obchodu opačným směrem působí dojmem ještě větší bezvýznamnosti, protože úplné uzavření čínského trhu by podle slepých statistik ohrozilo jen 0,66 HDP USA. Vždyť jde o pouhých 200 miliard dolarů. Ostatně veškerý export Spojených států není ohromující, když plní jen 11,5 procenta HDP (2024).
Kdyby se americký trh pro Čínu uzavřel, jedná se o 461 miliard dolarů, což je z pohledu čínského nominálního HDP ve výši necelých 18 bilionů dolarů (ve směnné hodnotě podle MMF a SB) nějakých 2,6 procenta HDP. „Nechceme to, ale nebojíme se toho,“ komentuje hrozbu americké celní války čínské ministerstvo zahraničního obchodu. A nad těmito čísly vidíme, že jde o realistický postoj.