Sankce jako nejmíň účinná zbraň použitá ve válce na Ukrajině. Vojenský analytik Tyler Weaver na platformě X přichází se seznamem 10 neúspěšných „zázračných“ zbraní. Zbraně byly západními odborníky silně propagovány, ale v praxi selhaly. Na seznamu se objevují systémy protivzdušné obrany NASAMS, britské tanky Challenger 2 či protitankové rakety Javelin. Podle Weavera tyto zbraně a opatření nesplnily očekávání kvůli různým faktorům, jako je efektivní ruská obrana a technické problémy. (parlamentnilisty.cz)
„Putin je nenávidí! Nebo snad ne?“ uvádí analytik vystupující pod přezdívkou Armchair Warlord a představuje kritéria použita při sestavování seznamu. „Moje kritéria jsou jednoduchá – jedná se o zbraně, které byly západními odborníky silně propagovány a které ve skutečnosti selhaly v provozu.“ Z tohoto důvodu na seznamu nefiguruje například Leopard 2, protože se dle analytika jedná o dokonale funkční tank, který se osvědčil.
Weaver sestavil list od desátého do prvního místa. Na tom desátém se objevují ukrajinské cizinecké legie. „Po vypuknutí války začaly západní sdělovací prostředky vybízet dobrodružství chtivé cizince, aby se vydali bojovat na Ukrajinu. Tito noví rekruti byli ubytováni v kasárnách na cvičišti Javorov. Jeden ruský raketový úder tento projekt do značné míry ukončil,“ shrnul působení cizineckých legií Weaver v pár větách.
Na devátém místě je tzv. switchblade. Weaver zbraň posměšně nazývá „dronem v plechovce“. „Měl umožnit ukrajinským jednotkám zasazovat smrtící a přesné údery na bezprostřední vzdálenost. Zatímco drony změnily ukrajinské bojiště, samotný Switchblade byl komplikovaný a neúčinný,“ uvedl Weaver s tím, že během dvou let války ho viděl použitý pouze pětkrát.
Dále na seznam analytik zařadil systém protivzdušné obrany středního až dlouhého doletu NASAMS (National Advanced Surface to Air Missile System). Ukrajině bylo v rámci ruské invaze přislíbeno 12 těchto zařízení. Weaver jednoduše vysvětlil, že tyto střely určené k vysokorychlostnímu vzdušnému startu nemají na to, aby mohly vystartovat z mrtvého bodu a systémy NASAMS jsou tak „nezvěstné v boji“ (missing in action, MIA).
Sedmé místo obsadily dělostřelecké granáty Excalibur. Dostřel se pohybuje okolo 39 až 50 km. Granát využívá inerciálního navigačního systému a GPS. Ve válce na Ukrajině se dle Weavera granát ukázal být neúčinný kvůli ruskému rušení navigace. „Tento přesný 155mm dělostřelecký granát naváděný pomocí GPS se dobře osvědčil v Iráku a v Afghánistánu, ale ruské rušení jej zřejmě učinilo neúčinným na mnohem drsnějším ukrajinském bojišti.
Na místě šestém skončily ze země odpalované bomby malého průměru (Ground-Launched Small Diameter Bomb, GLSDB). Tato zbraň zaznamenala první bojové nasazení právě během ruské invaze na Ukrajinu. Její výkon byl však neuspokojivý. „Pomalu se pohybující klouzavé bomby byly ruskou protivzdušnou obranou snadno sestřelovány,“ píše Weaver.
Top pětku začal Weaver vojenským bezpilotním letadlem Bayraktar TB2, které byly na Ukrajině nasazovány proti ruským protiletadlovým systémům. „Ukrajina tyto turecké bezpilotní letouny hromadně nakupovala po jejich dobrém výkonu ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020. Jak se ukázalo, ruská protivzdušná obrana je o něco tužší než arménská. Byly houfně sestřelovány a rychle stahovány z boje,“ píše Weaver. Dle webu Oryx ztratila Ukrajina jen na začátku ruské invaze nejméně 24 Bayraktarů.
Místo čtvrté získal bojový tank Challenger 2; ty britská vláda 2023 dodala ukrajinské armádě. Jejich dodání na Ukrajinu bylo oznámeno 27. března 2023. „Na Rusy to neudělalo dojem a jeden vyhodili do vzduchu. Britská vláda reagovala požadavkem na stažení zbytku z boje,“ uvádí analytik. O první Challanger 2 přišli Ukrajinci v září 2023.
Třetí místo obsazuje americký protitankový raketový komplet Javelin, který byl dříve nasazen například ve válce v Afghánistánu a v Iráku. „Když válka začala, byla tato protitanková střela s infračerveným naváděním typu ‚vystřel a zapomeň‘ propagována jako kouzelná hůlka, která dokáže zlikvidovat ruské tanky pouhým stisknutím tlačítka,“ připomíná Weaver. „Podmínky na bojišti a ruská protiopatření její výkonnost zhoršily a v provozu byla pozorována jen zřídka.“
Téměř na vrcholu seznamu se dle Weavera nachází tzv. „arzenál demokracie“. Pod tímto pojmem analytik shrnuje příslib západních mocností, že Ukrajinu budou zásobovat vším, co je potřeba k vítězství ve válce. „To se jim nepodařilo,“ shrnuje Weaver s tím, že Rusku se s jeho válečnou ekonomikou daří vyrábět více válečného materiálu než celé západní alianci dohromady.
Nejvíce pohořely a místo první tím podle vojenského analytika získaly sankce. „Nejrozsáhlejší sankční režim v dějinách, jehož cílem bylo zhroutit ruskou ekonomiku a donutit Putina ke kapitulaci, se naprosto zvrtl,“ píše Weaver a dodává, že navzdory sankcím je Rusko je bohatší než kdy dříve. „Rusko je nyní navzdory čtrnácti kolům sankcí bohatší než kdykoli předtím, zatímco evropské ekonomiky každým dnem chřadnou.“