Aktuální průzkum také neukazuje změnu exportních toků do Asie a dalších nezápadních trhů. (casopisargument.cz)
Většina ruských společností se během roku dokázala sankcím přizpůsobit. Společnosti si našly nové dodavatele zařízení, komponentů a materiálů, uvedl list Kommersant s odkazem na průzkum Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Průzkum zahrnul 150 velkých a malých ruských firem.
Účastníci průzkumu uvedli kritickou potřebu náhrady zařízení, součástí a materiálů. Domácím dodavatelům se nicméně podařilo nahradit suroviny, dodávky, služby a software. Ruské podniky však dávaly přednost nákupu zařízení a komponentů od nových zahraničních dodavatelů. Některé si zajistily dodávky z „ne přátelských“ zemí.
Z průzkumu vyplynulo, že rozvoji vlastní výroby brání nedostatek kompetencí a tržní kapacity. Exportní možnosti ruských firem se snížily a klesl počet směrů zahraničního obchodu i jeho objemy. Průzkum nezaznamenal žádnou výraznou reorientaci obchodu na východ.
Ve srovnání s předchozím rokem 2022 se výrazně snížila ostrost problémů nahrazení dovozů kategoriích výrobků – zařízení, komponentů a sestav, materiálů a surovin. Zatímco v roce 2022 uvedlo kritickou potřebu nahrazení výrobků přibližně 30 % podnikatelů, letos se toto číslo pohybuje od 3,1 % (nákup surovin) do 14,8 % (nákup zařízení). Nicméně potřeba nahrazení dovozů zůstává vysoká: při nákupu surovin ji uvádí 13,8 % podniků a při nákupu zařízení a komponent 37-38 %, uvedl Kommersant s odkazem na průzkum.
Více než polovina respondentů uvedla dva hlavní problémy pro úspěšné nahrazení dovozů: ruské analogy jsou nedostatkové a trápí je horší kvalita, navíc pokud odpovídají kvalitou, jsou dražší než ty dovážené.
Celkově 74 % dotázaných společností není připravena nahradit zahraniční výrobky těmi ruskými, chybí totiž znalosti a vědecko-technická základna pro vytvoření vertikálně integrované výroby komponentů.
Přes polovinu dotázaných zaznamenalo nedostatečnou poptávku ruských firem dosáhnout úspor z objemu. Jen třetina má potom v plánu obsadit pozice po zahraničních společnostech, které Rusko opustily. A pouze 6,5 % respondentů se svěřilo, že tyto pozice už obsadilo. Míra úspěšnosti nahrazení dovozu vlastními silami se v průzkumu pohybuje na úrovni 1 %, u služeb a softwaru nad 5 %.
V případě materiálů (69 % podniků), surovin (73 %), služeb (76 %) a softwaru (79 %) se podnikům podařilo najít na domácím trhu dodavatele. V případě zařízení, komponentů a montáži dala více než polovina firem v Rusku přednost novým zahraničním dodavatelům ze spřátelených zemí. Jen třetina přešla na nákup od ruských výrobců. Desetina se stále spoléhá na dovoz z „nepřátelských“ zemí prostřednictvím zprostředkovatelských struktur a složitějších dodavatelských schémat.
Celkem 39 % dotázaných firem se podílí na rozvoji vlastní dodavatelské sítě. Ruská vláda by měla na prvním místě pro nahrazení dovozu poskytnout výrobcům pobídky, stimulovat poptávku po domácích výrobcích, pomoci řešit problém nedostatku zaměstnanců a rozvíjet pobídky pro výzkum a vývoj.
Průzkum se věnoval i vývozním aktivitám sledovaných firem. Před válkou na Ukrajině tvořily příjmy z vývozu ruských firem 26 % všech příjmů, nyní je to jenom 20 %. Ke snížení vývozů došlo v případě jedné pětiny firem. Na druhou stranu pro 20 % firem se příjmy po roce 2023 zvýšily.
Kam směřovaly exporty? Celkem 90 % společností vyváží do zemí Eurasijské ekonomické unie, před rokem 2022 to bylo jenom 77 %. Jen 20 % z ruských podniků pokračovalo ve vývozu na evropské trhy, před válkou to bylo 63 %.
Průzkum ale také ukázal, že situace s vývozy na jižní a asijské trhy se nezměnila, dodávala a dodává sem třetina ruských společností. Došlo ke snížení vývozů na Blízký východ, z 28 % na 23 %. V případě Jižní Ameriky došlo k propadu z 28 % na 13 %.
Podle toho, co uvedl průzkum mezi celkem 150 velkými a malými ruskými podniky, nedošlo k výraznému obratu v toku exportních dodávek novým směrem.