Objevily se zprávy, že Francie bude posílat vojenské instruktory na Ukrajinu, aby vojáky cvičili blíže frontovým liniím. Nicméně, posléze se ukázalo, že celá záležitost je stále ve stadiu diskusí a plánování. Podle Rusů už ale na Ukrajině fungují francouzští žoldáci, dokonce kvůli tomu musel francouzský velvyslanec „na kobereček“. Brazilská bezpečnostní analytička se ale ptá, koho by Francouzi cvičili, když Ukrajincům docházejí lidé. Podle ní se jedná o posouvání Overtonova okna směrem k zásahu NATO. A to je nebezpečné. (parlamentnilisty.cz)
Jak je známo, francouzský prezident Macron v Evropě do značné míry převzal iniciativu, co se podpory Ukrajiny týče a několikrát nastínil, že by francouzští vojáci mohli nakonec být na Ukrajinu posláni.
Včera vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj prohlásil, že Francie plánuje na Ukrajinu poslat cvičitele, aby pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Uvedl to po videohovoru s francouzským ministrem obrany Sebastianem Lecornuem. O vyslání cvičitelů se dle deníku New York Times uvažovalo již dříve a Kyjev požádal, aby USA a země NATO pomohly vycvičit 150 000 vojáků „blíže frontě“. Syrskyj už prý podepsal dokument, podle kterého budou moci francouzští instruktoři navštívit výcviková centra a prohlédnout si infrastrukturu a personál. Vyslovil se, že francouzská odvaha může inspirovat další státy.
Podle agentury Reuters to ale s posíláním vojenských cvičitelů není tak horké. Francouzské ministerstvo obrany uvedlo, že se jedná o jeden z „diskutovaných projektů od konference o podpoře Ukrajiny“, která se konala v únoru. A ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že o této možnosti se s Francií a dalšími partnery nadále jedná. „Ministerstvo obrany spolu s generálním štábem zahájilo interní práci na relevantních dokumentech v této oblasti, aby se neplýtvalo časem na koordinaci byrokratických náležitostí až bude učiněno rozhodnutí,“ cituje ministerstvo obrany deník Kyiv Independant. Estonská premiérka Kaja Kallasová nedávno řekla, že některé země už ukrajinské vojáky na Ukrajině trénují.
Každopádně, pokud by francouzští vojáci na Ukrajině ukrajinské vojáky cvičili, riskovali by zranění či smrt při ruských útocích na výcviková centra. A není jisté, zda by se nezúčastňovali bojů na ukrajinské straně. Je zde precedent z války ve Vietnamu, kdy američtí instruktoři doprovázeli jednotky ARVN.
Již se také objevily fotografie mrtvého vojáka s francouzskou nášivkou. Není ale jasné, zda se jedná o žoldáka. Pravost fotografie nelze ověřit. Záběrů mrtvých vojáků s francouzskou vlaječkou je nicméně více.
V lednu si dokonce Rusko předvolalo francouzského velvyslance kvůli údajné přítomnosti francouzských žoldáků na Ukrajině. „V souvislosti se zásahem ruských ozbrojených sil na místě dočasného rozmístění zahraničních bojovníků v Charkově, mezi nimiž bylo několik desítek Francouzů, byl na ministerstvo zahraničí předvolán francouzský velvyslanec,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Možnost výcviku ukrajinských vojáků okomentovala brazilská bezpečnostní analytička Patricia Marinsová. Ptá se, koho budou francoužští instruktoři cvičit a proč jsou posíláni dva roky po začátku války, kdy Ukrajincům dochází živá síla. „Když tyto instruktory neposlali, když Ukrajina cvičila desetitisíce dobrovolníků a branců, proč by to měli dělat nyní?“ ptá se.
Soudí, že se ze strany spojenců Ukrajiny jedná o snahu posunout Overtonovo okno. A varuje: „Mezinárodní intervence na Ukrajině je naprosto šílená a mohla by Evropu zatáhnout do vleklé války, ale především učinit situaci ještě nebezpečnější.“
Dodala, že když USA nepovolují použití svých zbraní na území Ruska, tak vědí, o čem mluví. Rusové totiž vedou válku bez velké národní mobilizace, která by v krátké době mohla dodat až 2 miliony dalších vojáků. „Ale můžeme jít ještě dál a zmínit, že žádná z ruských vojenských továren není ve stálém provozu 24 hodin sedm dní v týdnu. Fungují dvanáct hodin pět dní v týdnu a v několika sektorech 24 hodin pět dní v týdnu. Ano, můžou od vojáků na místě rychle eskalovat k industriální produkci,“ poznamenala a ptá se, zda je Evropa ochotná udělat to samé.
V případě ostrého konfliktu by prý Rusové vyměnili jaderné technologie za konvenční výzbroj se zeměmi jako je Severní Korea a Írán, které mají v této oblasti Rusku hodně co nabídnout. Mohou Rusku pomoci vycvičit 2 miliony mužů za necelé dva měsíce. Je k tomu možné připočíst i Bělorusko. „Mám na mysli tanky, vozidla IFV, protiletadlové systémy, dělostřelectvo, rakety a osobní vybavení. A nepochybuji o tom, že Rusové jsou na taková jednání v případě masivní mezinárodní intervence na Ukrajině připraveni,“ odhaduje Marinsová.
„Západ se snaží vyhnout ponížení, které si způsobil sám, když nedokázal předvídat reakci ruského průmyslu, a nechává válku v soukromých rukou. Nemluvě o všech logistických chybách, kdy západní opravárenská centra pracují 2000 km od frontové linie. Ano, tato porážka je nutná k tomu, aby Západ přehodnotil svá obranná odvětví a politická rozhodnutí,“ soudí a dodává, že to zatím není kompletní porážka a na stole je řada témat k jednání, například okupovaná teritoria, zmrazená aktiva, sankce, víza a další body, které by se v rámci mírového plánu pro region měly probrat.
„Opačná cesta bude dlouhá a krvavá. Rusové se nesmíří s porážkou v důsledku zásahu NATO. Jsou připraveni na dlouhou válku s velmi pevným domácím narativem. Mnoho lidí v Evropě zapomnělo, co je to válka, a zejména pro Ukrajinu by ruská mobilizace byla zničující. V této situaci nikdo nevyhraje.
Někteří státníci na nízké úrovni v Evropě usilují o válku bez jakéhokoli průmyslového vojenského zázemí a dopouštějí se stejných chyb, které je přivedly k této hrozící porážce. Nejde o podporu invaze ani o právo na sebeobranu. Jde o zdravý rozum, aby se zabránilo něčemu většímu. Nemyslím si, že USA tuto eskalaci dopustí, ale ve volebním roce je možné všechno,“ dala poslední varování.