Rusko a Čína zvažují zavedení barterového obchodního systému, aby se vyhnuly problémům s platbami způsobenými americkými sankcemi a dohledem nad bankovními transakcemi. Tento systém by umožnil výměnu zboží, jako jsou zemědělské produkty a kovy, za čínské stroje. Dle ekonoma Lukáše Kovandy může mít barterové obchodování negativní dopad na ruskou ekonomiku. (parlamentnilisty.cz)
Agentura Reuters na základě tří zdrojů informovala, že Rusko a Čína zvažují zavedení barterového obchodního systému, aby obešly problémy s platbami, které vyplývají z amerických sankcí a dohledu nad bankovními transakcemi. Barterové obchodování, které spočívá v přímé výměně zboží a služeb bez použití peněz, by mělo znovu oživit obchodní vztahy mezi Moskvou a Pekingem.
Tento systém by umožnil výměnu zboží, jako jsou zemědělské produkty a kovy, přímo za čínské stroje, čímž by se omezila potřeba konvenčních platebních systémů, jako je SWIFT, který je pod kontrolou západních regulačních orgánů. Jeho využití je pro obě země kvůli své transparentnosti nevýhodné.
Očekává se, že barterové dohody by se mohly zaměřit zejména na zemědělské produkty, přičemž první transakce by mohly proběhnout již na podzim tohoto roku.
Už v únoru Rusko zveřejnilo 15ti stránkový dokument, který ruským společnostem radí, jak provádět barterové transakce, a upozorňuje na úskalí, kterým je třeba se vyhnout. Dokument obsahuje komplexní průvodce pro výpočet nákladů a cel spojených s barterovými transakcemi. Dále popisuje potřebné účetní požadavky a poskytuje vzory smluv pro různé typy barterových obchodů, včetně dvoustranných, vícestranných a tollingových obchodů.
Dokument je tedy nejen návodem pro praktické provádění barterových transakcí, ale také ukazuje na širší snahu o přizpůsobení obchodní politiky tak, aby vyhovovala aktuálním geopolitickým a ekonomickým podmínkám.
Přestože Rusko již připravuje právní rámec pro barterové transakce a očekává se, že Čína podniká podobné kroky, stále existuje řada politických a technických překážek. Jedním z klíčových problémů je dle Reuters absence přímého platebního mechanismu mezi Ruskem a Čínou. Ačkoliv jsou k dispozici alternativní platební systémy, jako ruský SPFS a čínský CIPS, nejsou dosud plně propojeny, což komplikuje realizaci transakcí.
Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu a čínské ministerstvo obchodu na otázky týkající se barterového obchodu neodpověděly. Jeden z vrcholných manažerů velké ruské banky však uvedl, že se připravuje barterový systém, ale odmítl sdělit podrobnosti.
Barterové obchody mezi Moskvou a Pekingem byly běžné před rozpadem Sovětského svazu. „Pak se v důsledku rozvoje bankovního sektoru celý obchod mezi Ruskem a Čínou zcela přeorientoval na bankovní zúčtování,“ uvedl místopředseda představenstva čínsko-ruské společnosti Qifa Kyle Shostak a dodal, že platforma společnosti Qifa bude připravena usnadnit barterové obchodování, až budou plně zavedeny předpisy.
O možném návratu k barteru mezi Ruskem a Čínou na platformě X informoval také ekonom Lukáš Kovanda. „Návrat Ruska k barterové směně je důsledkem takzvaných chytrých sankcí, které Spojené státy začaly uplatňovat loni v prosinci,“ napsal na sociální síti a vysvětlil, že „chytré sankce“ cílí na konkrétní subjekty, například čínské nebo turecké banky, které zajišťují financování firem a podniků daných zemí s Ruskem.
Zatímco Rusko reagovalo na „nechytré“ sankce tím, že přešlo na čínský jüan, nové sankce nyní nutí Rusko opustit i tento měnový systém. „Pak už ale nezbývá nic moc jiného než se vrátit k nepeněžní, tedy barterové směně. Ta ovšem charakterizuje směnu dávných časů či třetího světa – ,dvacet slípek za jednu kravku‘ -, neboť je mnohem méně efektivní než směna peněžní,“ uvedl ekonom.
Barterové obchodování dle jeho názoru může mít negativní dopady na ruskou ekonomiku. „Přechod na barterovou směnu tak v Rusku může způsobit nárůst již tak vysoké tamní inflace a snížit jeho ekonomický výkon,“ napsal Kovanda.