Může nastat další eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, pakliže se potvrdí, že zničení obří Kachovské přehrady má na svědomí ruská armáda. Uvádí to politický analytik Erik Best, který ukazuje i na některá nepříliš probíraná témata. Zmínil, co by se dělo, pokud by se do řešení války zapojil Donald Trump a zdůrazňuje, že nyní Američané píší o tom, že opakovaně překračují ruské červené linie a Moskva to nechává bez odpovědi. „Proto si řekli, že mohou Ukrajincům dodat F-16,“ říká Best a všímá si postoje prezidenta Petra Pavla, který je vůči protiofenzivě Kyjeva skeptický. (parlamentnilisty.cz)
Měsíce se mluví o tom, že ukrajinská protiofenziva je na spadnutí. Rusové v pondělí oznámili, že začala. Ukrajinci to odmítají, nicméně New York Times s odkazem na své zdroje připouští, že skutečně začala, ale Ukrajina o tom takticky mlčí. Čelíme značnému informačnímu chaosu a lidé si mohou klást otázku, zda lze vůbec najít spolehlivé zdroje, které by pouze neodkazovaly na propagandu jedné či druhé strany. Jak se v celé situaci vyznat rozebírá politický analytik Erik Best.
„Ověřené informace se hledají těžko, je to skoro nemožné. Nemáme dobré zdroje. Jeden český analytik před několika týdny řekl v Právu, že protiofenziva je jako čekání na Godota a teď pár týdnů poté opět nevíme nic. Možná začala, možná nikoli. Význam toho celého je, že ztrácíme přehled, a tím pádem i zájem. Může to znamenat, že si začneme zvykat na nové věci. Třeba že Ukrajina útočí na Rusko, myslím na Moskvu a ty příhraniční oblasti. Doposud nám říkali, že Američané nechtějí, aby Ukrajina útočila na Rusko,“ uvádí Best pro PL.
Podle jeho slov si zvykáme na další etapu konfliktu. „Zároveň čteme zprávy například v americkém tisku, kde mluví o tom, že už tolikrát překročili ruskou červenou linii a nic se nestalo, tak proč Ukrajině neposlat také F-16. Na jedné straně je o Ukrajinu nezájem a z druhé strany si zvykáme na další kroky i to, že Ukrajina útočí na ruském území. Vidím to jako podstatné prohloubení celé krize, ale my to s ohledem na mediální situaci akceptujeme, protože vlastně nevíme, co se děje,“ míní.
„Může to mít ovšem i opačný efekt, protože také sledujeme vystupování Donalda Trumpa, který říká, že by válku ukončil za 24 hodin. Výsledkem všeho, co nyní sledujeme, může být buďto eskalace, nebo naopak deeskalace. Jenže když vidíme, že Rusko začíná stále víc obviňovat Ukrajinu z útoků na Moskvu a další místa v Rusku, víc toho hraje pro eskalaci.“
Prezident Pavel nepočítá s úspěchem ukrajinské protiofenzivy, prý jde o optimistický a velmi ambiciózní scénáře, ale výsledek bude pravděpodobně jiný. Řekl to během své návštěvy Rakouska pro Die Presse am Sonntag. Pavel to neříká poprvé, ale nyní je nejspíš jediným lídrem v Evropě, kdo toto říká veřejně.
„Už jsme o tom mluvili začátkem jeho mandátu a nevíme do jaké míry můžeme brát vážně, co říká. Jedna možnost je, že jde o přípravu na summit NATO v červenci, kdy budou chtít dát Ukrajině nějaké bezpečnostní záruky. Co to přesně znamená, těžko říct. Jestli to bude urychlené členství v alianci nebo větší iniciativu ze strany států Bukurešťské devítky, ale může to také znamenat opak, že připravuje půdu na uklidnění situace a eventuálně mírové dohody. Bohužel ale nevíme, s jakým cílem to říká, protože vyjádření prezidenta nejsou úplně přehledná,“ myslí si analytik.
Během úterního rána přišly informace o odpálení Kachovské přehrady na Ukrajině. Prezident Zelenskyj ihned označil Rusko za teroristy. Jde o obrovskou přehradu, skoro 50krát větší než naše Lipno. Může případná katastrofa způsobená zaplavením velkých oblastí přinést nějaké změny? Například ještě silnější podpory Ukrajiny? Podle Erika Besta je to možné. „Pokud se ukáže nebo rozhodne, že zničení přehrady je ruská akce, může to vést k eskalaci, o které jsem před chvílí mluvil,“ myslí si.
„Zajímavá je další věc, že pozorujeme změnu ve vnímání dezinformací. V pondělí vystoupil v Českém rozhlase analytik Vladimír Votápek, který spolupracuje s Piráty a komentoval falešný proslov Putina. Bylo to mimořádně zajímavé, protože on to prezentoval jako velice podařený falešný proslov. Jsme v situaci, kdy dezinformace ve prospěch někoho jsou odsuzovány, zatímco dezinformace vůči tomu údajně špatnému jsou vlastně dobré. Alespoň podle pana Votápka. Vyžaduje to velkou diskusi, ale podle tohoto vysvětlení to znamená, že tu máme špatné dezinformace, ale též dobré dezinformace. Vyvolává to pochybnosti o tom, jaká je role médií. Pokud mohou dezinformace být pozitivní, mají média povinnost je šířit? Lze si to vysvětlovat, že pokud šíříte dezinformace ve prospěch ‚dobré věci‘, budete za hrdinu, a opačně, což je dost podivná situace,“ dodává Erik Best.