Takovou otázku klade list South China Morning Post (SCMP) vycházející v Hongkongu. Podle autorky článku Genevieve Donnellon-May by to posílilo vliv Ruska jako důležitého dodavatele obilí, poskytlo by větší potravinovou bezpečnost pro státy Brics a potenciálně by změnilo dynamiku globálního zemědělského trhu. (vasevec.info)
V kroku, který by mohl otřást globálním zemědělským trhem, Rusko tlačí na zřízení burzy obilí Brics. Ruský prezident Vladimir Putin podpořil iniciativu, která se snaží konkurovat systému cen obilí ovládanému Západem a zpochybnit americký dolar jako hlavní světovou obchodní měnu.
Navzdory konfliktu s Ukrajinou a sankcím uvaleným západními zeměmi zůstává Rusko významným zemědělským hráčem a zásobuje téměř čtvrtinu světového trhu s obilím. Loni mělo zemědělský export v hodnotě nejméně 43,5 miliardy USD a letos plánuje vyvézt až 65 milionů tun obilí.
Burza obilí Brics by svedla dohromady některé z největších světových kupců a vývozců obilí. Podle ruského ministerstva zemědělství loni členové Brics (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) představovali odhadem 42 procent celosvětové produkce obilí na téměř 1,2 milionu tun a 40 procent celosvětové spotřeby.
Se zahrnutím Saúdské Arábie, Egypta, Spojených arabských emirátů, Íránu a Etiopie v letošním roce odhadovaná produkce obilí v bloku nyní přesahuje 1,24 miliardy tun se spotřebou 1,23 miliardy tun.
Má to důsledky i pro Západ. Burza obilí Brics by mohla posílit geoekonomický vliv Moskvy na zúčastněné země. Posílilo by to roli Ruska jako zásadního dodavatele obilí a hnojiv do těchto zemí, posílilo by jejich ekonomickou závislost a udrželo by značný ekonomický a diplomatický vliv Putinovy vlády.
Dodávky jsou považovány za klíčové ve válečné strategii Ruska v jeho konfliktu s Ukrajinou. Moskva deklarovala svůj záměr nahradit Ukrajinu jako dodavatele potravinářského obilí do zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, protože se snaží získat kontrolu nad podstatnou částí celosvětového obchodu s obilím a hnojivy. Tento přístup umožňuje Rusku promítat moc a zároveň ovlivňovat dynamiku globálního obchodu s potravinami, včetně nabídky a dostupnosti, přístupu a cen.
Pro členy Brics by taková výměna obilí mohla snížit nejistotu tím, že pomůže zajistit stabilní dodávky obilí při narušení globálního dodavatelského řetězce a eskalaci obav z nedostatku potravin .
Mnoho členů skupiny Brics jsou země bohaté na zdroje a mezi jejich největší exporty patří surová ropa (například z Íránu a Spojených arabských emirátů), železná ruda, sójové boby a cukr (z Brazílie), hnojiva (z Ruska a Číny) a káva a olejná semena (z Etiopie). Vzhledem k této hojnosti by výměna obilí mezi nimi mohla připravit cestu pro silnější meziregionální obchod nebo dokonce širší komoditní burzu Brics.
Silnější spolupráce mezi zeměmi Brics může připravit cestu pro silnější rozvoj infrastruktury (jako jsou skladovací zařízení) a konektivitu. Zájem o takové iniciativy bude pravděpodobně opětován, jak ukazuje návrh Egypta chtivého pšenice na uspořádání globálního skladovacího centra obilí.
V tomto světle by burza obilí Brics mohla posílit geopolitické a geostrategické spojení mezi zúčastněnými zeměmi prostřednictvím silnějších zemědělských a obchodních vazeb s Ruskem, což by mohlo vést k posunům v dynamice globální moci.
Zároveň ti, kteří nejsou součástí bloku Brics, mohou čelit problémům v soutěži s kolektivní silou skupiny.
Pro země vyvážející tradiční obilí a hnojiva, jako jsou Spojené státy, Kanada a Austrálie, může burza obilí Brics vést ke zvýšené konkurenci v zemědělské diplomacii a konkurenčnímu úsilí o zajištění alternativních trhů pro jejich produkty. Vývozci mohou čelit problémům při udržení svého podílu na trhu a vyjednávání o výhodných obchodních podmínkách, zatímco budou čelit konkurenci levnějšího ruského obilí.
Očekává se například, že Rusko bude v letech 2023–2024 vyvážet 56 procent své úrody pšenice, zatímco USA mají letos vyvézt pouze 39 procent své úrody pšenice, což je méně než průměr. Mezitím se očekává, že australský export pšenice letos klesne o 45 procent na 17,5 milionu tun.
Aby se vypořádaly s těmito obavami a měnící se dynamikou obchodu, bude možná muset Austrálie a další významní západní vývozci obilí tváří v tvář rostoucí konkurenci ze strany zemí Brics přehodnotit svou zemědělskou politiku.
Například s Austrálií, jejíž pšenice má obecně vyšší obsah bílkovin, by to mohlo zahrnovat investice do výzkumu a vývoje, přijetí účinnějších technologií a lepších postupů udržitelnosti, aby si udržela konkurenční výhodu na globálním trhu s obilím.
Austrálie by také mohla jít nad rámec společných snah s dalšími západními zeměmi, které čelí podobným výzvám kvůli navrhované burze obilí Brics, a snažit se diverzifikovat své obchodní partnery a hledat alternativní trhy.
Tvůrci politik a podniky za tímto účelem mohou vyvíjet a implementovat strategie řízení rizik, jako je plánování scénářů a strategie zajištění, aby se vypořádaly s potenciálními geopolitickými nejistotami a zmírnily potenciální ekonomická rizika.
Ruský návrh burzy obilí Brics má významné důsledky pro globální zemědělskou dynamiku, od geopolitického a geoekonomického přeskupení až po zvýšenou konkurenci v zemědělském obchodu. Pro tradiční vývozce, jako je Austrálie a USA, je to výzva, aby přehodnotili své národní politiky a strategie, aby se orientovali ve vyvíjejícím se prostředí mezinárodního obchodu a udrželi si konkurenceschopnost.
(kráceno)
Genevieve Donnellon-May je výzkumná pracovnice v Oxford Global Society, asijsko-pacifická analytička podcastu The Red Line.