Zajímavým aspektem k oslavám českých aktivistů, že Kreml dostal v Sýrii přes prsty je i fakt, že na rozdíl od té íránské, zůstala ruská ambasáda nepoškozená. (facebook.com)
Rusové zmínili, že jejich vojenská prezence v Sýrii byla namířena proti terorismu, ale celkově se prý potlačování terorismu v dalekých zemích stává kontraproduktivní, protože z teroristů se často stává opozice a poté obchodní partneři. Lze to chápat jako výsledek jejich zkušenosti s Afghánistánem či s jinými blízkovýchodními státy?
Zatímco od těch špatných Rusů bychom mohli tuto nebezpečnou rétoriku o spolupráci s teroristy očekávat, je zajímavé, že podobné hlasy se ozývají i od těch dobrých Američanů. S nadsázkou tak výspa lidských práv a demokracie navrhuje, že by všechny uřezané hlavy amerických vojáků, Drúzů, Kurdů i Alavitů zůstaly tam kde jsou a syrské džihádisty z HTS, bývalé džihádistické organizace An-Nusrá podporované Katarem, by bylo dobré smazat ze seznamu teroristických organizací. Informoval o tom The Washington Post včera (príspevok bol uverejnený 10. 12. 2024 – pozn. red. SRS). Spojenci si musí být jisti, že poslední, kdo by proti něčemu takovému mohl být, je Česká republika. Nejpozději od minulého roku to u nás patří ke standardům, že kdokoli s jakoukoli minulostí se může změnit v totální morální maják.
Současná situace na Blízkém východě je nebezpečnější, než byla kdykoli za studené války. Zatímco tehdy měly Spojené státy a SSSR ještě vážný vliv na své spojence v regionu a tyto státy samy byly jednotné a silné, nejpozději od americké invaze v roce 2003, která zničila Irák, se Blízký východ stále více mění v nepřehledný a nebezpečný sud prachu, kde se různé aliance přetahují o moc. Nejenže se například Kurdové hlásí o svá práva, ale vzrůstá napětí mezi šíity a sunnity tam, kde na sebe narážejí.
Ty, kteří věří na to, že žijeme v oku obra, věří v sionistické spiknutí, věří, že USA všechno a všude řídí a jakýkoliv konflikt na světě je pouze v režii CIA, Blízký východ se pro ně smrsknul na problematiku „existence Izraele“ a tvrdí, jak tomu kousku světa rozumí, necháme dál rozdmýchávat vášně. Pro nás ostatní je to změť zájmů mocností jako Saudské Arábie a jejich spojenců, Íránu, Izraele a tiché koalice Turecka s Katarem, kde se Spojené státy, Rusko, ale i Čína snaží hájit jakési zájmy a hrát hry.
Každopádně sjednocený Irák byl nejdůležitějším prvkem celého Blízkého východu, jeho nesmyslné zničení odstartovalo procesy chaotizace a rozpadu regionu a i nedůvěry saudských šejků ke Spojeným státům. Byla to jedna z nejdůležitějších příčin „arabského jara“, začátku občanské války v Sýrii a i vzniku Islámského státu. Současný rozpad Sýrie, započatý již před 13 lety, je jen důsledkem a ač se to na první pohled nezdá, první housle již nehrají ani Spojené státy a ani Rusko, nýbrž především regionální mocnosti nyní v čele s Tureckem, které si hledá za podpory Kataru své místo na Blízkém východě.
Na Ankaře nyní také závisí, co se bude dále dít v Damašku a jak bude operovat nová administrativa. Sýrie už má nového přechodného premiéra Mohammada Bašíra, který má kromě kromě titulu z elektrotechniky i titul z práva šaría. To dává ironicky naději, že práva syrských křesťanů, Alavitů, práva žen a určitě i práva LGBT+, budou v nové Sýrii na prvním místě a Izrael bude jistě hlavním partnerem pro obnovu zničené země (ironie). Izrael si to zcela nepokrytě myslí (také ironie) a budoucímu vývoji natolik věří, že od včerejška ničí veškerou leteckou i námořní techniku bývalé armády. Provedl během noci už 200 náletů a dle zdrojů ze Sýrie nezanechal nic z majetku bývalé syrské armády.
Na Ukrajině se teď propaguje názor amerických poradců, že Asadův pád prý podnítí mezinárodní podporu pro Ukrajinu s obnovenou vírou, že Rusko může být poraženo. Nacházíme se v propagandistické válce a taková prohlášení jsou běžná, šéf ruské zahraniční rozvědky zase tvrdí, že kyjevská armáda je blízko úplnému kolapsu. Problém je, že tomu opravdu někteří stále věří, protože tyhle hlasy se přece nemýlí. Moc porážce Ruska ale nevěří indický ministr obrany, který v Moskvě aktuálně prohlašuje, že navzdory geopolitickým výzvám a obrovskému tlaku na Indii se Indie vědomě rozhodla nejen pokračovat v úzkých kontaktech s Ruskem, ale také prohloubit a rozšířit spolupráci a prý bude s ruskými kolegy vždy stát při sobě. Copak on nesleduje Danuši Nerudovou nebo Lipavského, aby věděl, jaký je ten správný názor?
Oh wait. Ahmed Al-Asrawi, člen výkonného štábu a vedoucí oddělení zahraničních vztahů tzv. opozičního Syrského národního koordinačního výboru se nechal slyšet, že Sýrie by neměla opouštět dohody s Ruskem, které odpovídají jejím zájmům. Vypadá to tedy, že ruské základny v Sýrii nadále zůstanou. Izraelcům nevadí, saudským šejkům také ne a Turci jsou rádi, že tam jsou jako protipól těm americkým, které hájí Kurdy.
Ale zpět z dalekých krajin domů. Samé dobré zprávy, prezident maják prý rozpočet určitě podepíše.