EU se potácí od Putina k Trumpovi a zpět k Putinovi, protože ochromila svoji vlastní energetiku. Tento názor vyjádřil ekonom Lukáš Kovanda v nejnovějším příspěvku na síti X. Reagoval tak na zprávu ČTK, podle níž EU řeší energetické dilema. (parlamentnilisty.cz)
„Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem,“ píše ČTK..
„Obnovení vyššího dovozu ruského plynu do EU se zdá být už jen otázkou času. Volá po něm například německý průmysl, který by rád surovinu dovážel plynovodem Nord Stream 2. A s ním už i někteří němečtí politici,“ domnívá se ekonom Lukáš Kovadna.
Německá ekonomika si na ruském plynu vypěstovala závislost
Taková volání byla podle něj ještě před rokem nemyslitelná. Jenže pokračující chřadnutí německé ekonomiky, jež si na laciném ruském plynu za dlouhá desetiletí vypěstovala těžkou závislost, debatu o „comebacku“ ruského plynu nyní již mocně živí.
„Živí ji ale také americký prezident Trump a sílící přesvědčení Bruselu, že přílišná závislost na americkém zkapalněném plynu může být podobně zrádná jako na tom Putinově. Například banka ING varuje, že Spojené státy by mohly svůj vývoz plynu do EU omezit, pokud by ceny energií v USA zásadněji stouply – například kvůli tamnímu rozvoji infrastruktury pro umělou inteligenci,“ soudí Kovanda.
Fiasko evropské energetické politiky
EU se tedy potácí z jedné nežádoucí závislosti do druhé. „Může za to fiasko evropské energetické politiky uplynulých desetiletí. Zejména odklon od jádra a naopak nekritický, zideologizovaný příklon k obnovitelným zdrojům, které zatím nemají kapacitu řiditelné zdroje uspokojivě nahradit,“ uzavřel ekonom.