Politolog Oskar Krejčí se ve svém článku zamýšlí nad možností útoku Ruska na členské státy Severoatlantické aliance. (casopisargument.cz)
Když už válka vinou politiků začne, stává se mimořádně racionální aktivitou. Ve štábech armád počítají živé i mrtvé lidi, zbraně, promýšlejí mobilizační možnosti, formulují varianty útoku a obrany, kreslí na mapách modely situací… Jenže pak přijdou politici a vše převrátí na hlavu. Tak je tomu v současnosti na Západě, kde mnozí politici a novináři volají lid do války proti Rusku, které se prý dnes či nanejvýš za tři roky chystá napadnout nepřipravené mírumilovné země NATO. Když se ale na chvíli vyděšený Evropan zastaví a přes víření válečných bubnů nahlédne do vojenských štábů, zjistí, že něco je jinak. Jaký je vlastně poměr sil Ruské federace a Severoatlantické aliance?
Propočítání silového potenciálu států i aliancí je vhodné začít u velkých čísel:
- Ve 32 zemích Severoatlantické aliance žije přibližně 960 milionů lidí, v Ruské federaci 146 milionů lidí. Mobilizační potenciál NATO je tedy téměř 6,6krát větší než ruský.
- Podle informací z centrály NATO činil loni souhrnný HDP Aliance 55,1 bilionu dolarů, zatímco ten ruský HDP byl podle Světové banky necelé 2,2 billonu dolarů. To znamená, že ekonomika zemí NATO je 25krát větší než ta ruská.
- Podle SIPRI dosáhly loňské vojenské výdaje států NATO 1,5 bilionu dolarů, zatímco ty ruské 149 miliard. Z toho vyplývá, že vojenské výdaje států NATO jsou přibližně 10krát větší než ty ruské.
Sečteno a podtrženo, výchozí čísla naznačují možnost mnohonásobné vojenské převahy NATO nad Ruskou federací. Lze samozřejmě namítnout, že výroba zbraní je v zemích Západu dražší a že platy vojáků jsou zde také větší než v Rusku. To je pravda, ovšem lze se podívat do skladů zbraní – napřed na to, kdo vlastní víc konvenčních zbraní. Třeba pomocí údajů, které přináší internetová platforma Statista – výzkumné pracoviště, jehož centrála sídlí v německém Hamburku, které se specializuje na sběr a vizualizaci dat. Následná tabulka převzatá ve zkrácené podobě z tohoto zdroje přináší aktuální srovnání velikosti vojenských sil NATO a Ruska ve vybraných ukazatelích.
Sečteno a podtrženo, spojené síly NATO mají přibližně 2,6krát víc vojáků v aktivní službě než Rusko a mají převahu v klasických konvenčních zbraních. Souhrnné vojenské kapacity 32 zemí Aliance ukazují, že NATO má 5,2krát víc vojenských letadel, 2,7krát víc válečných lodí, více tanků, obrněných vozidel a podobně; jen v počtu děl a raketometů vykazuje ruská armáda početní převahu. Ani z těchto čísel nelze dovodit, že by mělo Rusko potenciál k útoku na Severoatlantickou alianci. Jenže tato čísla nevypráví vše o vojenské síle státu: ještě chybí dva druhy čísel a nesilové faktory moci.
Válka 2.0
Prvním problémem uvedených údajů je skutečnost, že nepostihují dramatické změny, které na bojiště přinesla revoluce ve vojenství, zvláště robotizace a umělá inteligence. Především tabulka nezahrnuje rakety a střely s plochou drahou letu krátkého a středního doletu, které dnes Rusko vyrábí ve velkých sériích.