Nový bojový ledoborec posílí ruské vojenské schopnosti v severních ledových vodách. (casopisargument.cz)
Nový ruský bojový ledoborec projektu „23550 Ivan Papanin“ zahájil tovární zkoušky na moři, což odráží zvýšené zaměření Ruska na Arktidu v souvislosti s eskalující novou studenou válkou, píše Daniel Honrada pro Asia Times.
Ledoborec neslouží pouze k plavbě, je také vyzbrojen a může být vybaven řízenými střelami. Zpoždění jeho uvedení do provozu, které bylo původně stanoveno na rok 2023, souvisí s konfliktem na Ukrajině. Ivan Papanin, vyzbrojený 76mm dělem a schopností nést řízené střely Klub a Kalibr, významně posiluje ruské vojenské schopnosti v ledových vodách. Země má asi 40 ledoborců, přičemž projekt 23550 je určen pro boj a prolamování silného ledu.
Rusko se snaží posílit své zájmy v Arktidě a podle odborníků je jeho vojenská přítomnost v regionu zaměřena na posílení vnitřní bezpečnosti, zajištění ekonomické budoucnosti a kontrolu cenných zdrojů v této oblasti, jako je ropa, plyn a nerostné suroviny. Lepší přístupnost Arktidy v důsledku globálního oteplování vyvolala mezinárodní konkurenci, přičemž Rusko se v tomto regionu staví do pozice klíčového hráče.
Rusko rovněž zintenzivnilo militarizaci Arktidy a rozmístilo zde rakety dlouhého doletu schopné zasáhnout kanadské a americké oblasti. Bombardéry testují obranné systémy v severních oblastech a při ruském pobřeží Tichého oceánu byla umístěna ponorka s řízenými střelami. Rozšíření a modernizace Severní flotily, jejímž cílem je promítnout sílu mimo pobřežní vody do Atlantiku a Tichého oceánu, mají zásadní význam pro jaderné odstrašení Ruska, jeho hospodářské zájmy a ochranu zdrojů. Modernizace flotily na samostatný vojenský okruh v lednu 2021 podtrhuje její význam v ruské obranné strategii.
Podle autora má Arktida pro Rusko strategický význam. Výstavba vojenské infrastruktury je toho důkazem, včetně předvádění schopností jaderných ponorek a doplnění arzenálu o kontroverzní podvodní dron Poseidon s jadernými zbraněmi. Severní flotila se zaměřuje především na ochranu ruských ponorek s jadernými balistickými raketami, zajištění přístupu do Atlantiku a obranu proti nepřátelským silám s cílem zajistit schopnost druhého úderu. Probíhající konflikt na Ukrajině může mít důsledky pro ruskou vojenskou strategii v Arktidě a v budoucnu může ovlivnit operační a taktickou úroveň.
V článku z ledna 2023 Colin Wall a Njord Wegge hovoří o tom, že ruské vojenské jednotky v Arktidě, konkrétně Severní flotila, si navzdory vysokým nákladům války na Ukrajině udržují silnou jadernou kapacitu druhého úderu. Tvrdí dále, že krátkodobé námořní a letecké varovné akce proti Západu ze strany Ruska zůstávají v podstatě nepřerušeny. Nicméně sankce by mohly mít dlouhodobý dopad na ruský obranný průmysl, což by mohlo za 5-10 let oslabit sílu Severní flotily. Nedostatek přesné munice by mohl Rusko odradit od útočných akcí vůči arktickým spojencům NATO. Problémy mohou nastat i při nahrazování na Ukrajině ztracených raketových systémů.