Stále více lidí na Ukrajině vnímá válku jako „válku vedenou chudými“, ukrajinská elita nemá jejich důvěru a je spojována s korupcí. (casopisargument.cz)
Po neúspěšné protiofenzívě stojí ukrajinské vedení na křižovatce a bez jednoduchých řešení. Návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mobilizovat dalších 500 tisíc lidí je projevem jak rozhodnosti, tak beznaděje. Navýšení početního stavu vojska o půlmilionu rekrutů představuje významný nárůst o 50 % oproti současnému stavu. Nová mobilizace se ale neobejde bez politické debaty o sociální spravedlnosti a korupci ukrajinských elit. Povede k dalšímu štěpení ukrajinské politiky, míní Stefan Wolff a Tetjana Maljarenková. Důvodů je několik.
Na prvním místě se jedná o ukazatel skutečného rozsahu ztrát na frontě v roce 2023. Rostou také obavy ohledně udržitelnosti západní podpory v budoucnu. Méně zbraní a munice se tak bude kompenzovat zvýšením lidských zdrojů v terénu. Ukrajina se snaží srovnat počty s Ruskem, které má v současnosti (po mobilizaci dalších 170 tisíc lidí) ve zbrani 1,3 milionu lidí. A konečně, návrh odráží i obavy z nové ruské ofenzívy v roce 2024.
Vláda v Kyjevě se nyní víc zaměřuje na nutnost mobilizovat dalšího půl milionu lidí než na strategické otázky. Nový zákon o mobilizaci byl předložen 30. prosince parlamentu.
Pokud k mobilizaci dojde, bude to díky novému přístupu znamenat další zatížení již tak přetížených ukrajinských státních institucí a celé společnosti. Dobrovolníci totiž chybí a vláda přikračuje k donucovacím opatřením jako jsou vysoké pokuty za vyhýbání se odvodu, zabavování nemovitostí a zmrazování soukromých bankovních účtů nebo rušení pasů ukrajinských uprchlíků v zahraničí, mezi nimiž je dle odhadů asi 600 tisíc mužů schopných odvodu. V novoročním projevu je Zelenskyj oslovil takto: „Musíte se rozhodnout, zda jste uprchlíci, nebo občané.“
Tyto kroky dávají smysl ze strategického hlediska, ale v ukrajinské společnosti oživily diskuze o sociální spravedlnosti, korupci a společenské smlouvě mezi elitou a společností. Elity mají dnes nízkou důvěru a ta dále klesá. Válka je stále více vnímána jako „válka vedená chudými“.
Negativní jsou také demografické trendy na Ukrajině: dlouhodobá vyhlídka stále rostoucího počtu lidí žijících v chudobě; snížení střední délky života mužů z již tak nízkých 65 let v roce 2021 na 57 let v roce 2023; nízká porodnost (odhaduje se 0,55 dětí na matku); zvýšení emigrace kvalifikovaných lidí po začátku války.
Nucená mobilizace, omezování práv a svobod obyvatelstva, další hospodářský rozvrat a sociální strádání ostře kontrastují s tím, co je všeobecně vnímáno jako korupcí poháněný životní styl nezodpovědné elity, míní autoři.
Sám Zelenskyj zatím není s korupci přímo spojován, ale v jeho nejbližším okolí jsou lidé, kteří jsou s korupčními praktikami spojeni.
Další konflikty v domácí politice, včetně roztržek mezi vojenskými a politickými elitami, budou podle autorů podkopávat odolnost a bojeschopnost Ukrajiny zevnitř, což bude dále nahrávat Rusku. Z toho plyne, že země potřebuje novou společenskou smlouvu mezi elitami a společností a přehodnocení své vojenské strategie. Ani jedno však není pravděpodobné.
Prezident i jeho ministr zahraničí Dmitro Kuleba trvají na tom, že vítězství je možné a že „nemají plán B“. Tato skutečnost se odráží v další vlně mobilizace. Jenže víc mužů ve válce nepředstavuje samo o sobě žádnou strategii. Může být jen její součástí.
Zelenskyj musí představit jasný cíl. Pouhé opakování žádoucího výsledku, tj. úplného osvobození Ukrajiny, bude dřív nebo později vnímáno na Ukrajině i v západních metropolích jako fantazie, která je nebezpečně odtržená od reality.