Nucená mobilizace, třídní rozdíly a umlčování kritických hlasů. Ukrajinská historička a expertka na holokaust na Ukrajině Marta Havryško v komentáři pro server UnHerd popisuje, jak se způsob odvádění mužů do armády stal nejen vojenským, ale i společenským a morálním problémem. Kritizuje přitom nejen postup státu, ale i část liberálních kruhů, které podle ní tento systém veřejně podporují. (parlamentnilisty.cz)
„Ne!“ křičí žena. „Ať jste prokleti!“ V jejím hlase je slyšet zoufalství, zatímco maskovaní muži odvádějí jejího manžela, násilím ho vtlačí do přistavené dodávky a během několika vteřin odjíždějí. Žena zůstává sama uprostřed ulice a propuká v pláč.
Podle autorky nejde o ojedinělý incident. Podobné záběry z Oděsy i dalších ukrajinských měst se v posledních měsících pravidelně objevují na sociálních sítích a staly se součástí každodenní reality válkou zmítané země.
Od začátku rozsáhlé ruské invaze bylo do armády povoláno více než milion Ukrajinců. Dobrovolníků však postupně ubývá, a proto stát stále častěji sahá k nucené mobilizaci. Pro tento způsob odvádění mužů si podle autorky sami Ukrajinci vytvořili označení „busifikace“, výraz odkazující na případy, kdy jsou muži odváženi v dodávkách přímo z ulic.
Kvóty jsou důležitější než zdravotní stav