Preskočiť na obsah
  • O nás
    • Kto sme a ako sa stať naším členom?
    • Stanovy spoločnosti
    • Predseda a správna rada
    • Kontakt
  • Oznamy
  • Politika
  • Kultúra a veda
    • Kultúrne novinky v slovenskom jazyku
    • Vedecké novinky v ruskom jazyku
  • Pel-mel
  • Kluby Arbat
  • Komentáre
  • O nás
    • Kto sme a ako sa stať naším členom?
    • Stanovy spoločnosti
    • Predseda a správna rada
    • Kontakt
  • Oznamy
  • Politika
  • Kultúra a veda
    • Kultúrne novinky v slovenskom jazyku
    • Vedecké novinky v ruskom jazyku
  • Pel-mel
  • Kluby Arbat
  • Komentáre
Karikatúra z čínskeho štátneho denníka Global Times. Ilustračný obrázok. Autor: Liu Rui

Ladislav Zemánek: Nenápadná expanze NATO do Asie pokračuje

  • srspol
  • 8. júla, 2025
  • 11:55 pm

Politolog Ladislav Zemánek odkrývá skutečnou pozici NATO vůči Číně a upozorňuje na pokračující expanzi aliance na východ. (casopisargument.cz)


Summit NATO, který se konal v Haagu, přinesl zásadní výstup: spojenci se kolektivně zavázali zvýšit své každoroční výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035. Tento ambiciózní cíl, který výrazně přesahuje současnou hranici 2 %, představuje začátek nové éry militarizace Západu a odráží rostoucí obavy z měnícího se světového řádu. Ačkoli ve finálním prohlášení summitu nebyla Čína vůbec zmíněna, její přítomnost byla citelná. To, že země nebyla v dokumentu explicitně zahrnuta, se jeví spíše jako taktický krok s cílem předejít eskalaci napětí než jako strategické rozhodnutí. Mezitím totiž členové NATO přiostřují rétoriku i vojenské přípravy, které jsou jasně zaměřené na omezení vlivu Pekingu.

Ačkoli se ve finálním prohlášení Čína neobjevila, vedení aliance dalo jasně najevo, kdo je v centru jejich obav. Generální tajemník NATO Mark Rutte na okraji summitu varoval před „masivním zbrojením“ na čínské straně. V souladu se zavedenou západní rétorikou spojil Čínu společně s Íránem a Severní Koreou s ruskou operací na Ukrajině a obvinil Peking z podpory válečných snah Moskvy.

Rutte tím navázal na své vystoupení z počátku června v Londýně, kde horlil proti čínskému zbrojení, které údajně probíhá „závratnou rychlostí“, a označil Peking, Teherán, Pchjongjang a Moskvu za „strašnou čtyřku“. Tato formulace jasně ukazuje, že v očích aliančních elit i americké administrativy není Čína partnerem ani konkurentem, nýbrž hrozbou.

Rámování Číny jako bezprostředního nebezpečí se objevilo také na světoznámém bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru letos v květnu. Americký ministr obrany Pete Hegseth zde varoval před možnou invazí Číny na Tchaj-wan a znovu potvrdil závazek USA vůči regionálním spojencům, třebaže zároveň vyzval tyto země k navýšení vlastních obranných rozpočtů. Jeho projev nenechal nikoho na pochybách: strategickým těžištěm americké politiky už není Evropa, ale Indo-Pacifik.

V tomto ohledu stojí za pozornost, že lídři Austrálie, Japonska a Jižní Koreje, tedy „indo-pacifičtí partneři“ NATO, zrušili plánovanou účast na summitu v Haagu. Tento krok, který mnozí interpretovali jako jasné diplomatické gesto, poněkud podkopává ambice NATO upevnit svůj vliv v regionu.

Od summitu v Madridu v roce 2022, kde NATO přijalo svou novou strategii a poprvé označilo Čínu za „systémovou výzvu“, se aliance postupně snaží integrovat oblast Asie a Tichomoří do své strategické doktríny. Vývoj ve východní Asii je dnes vnímán jako klíčový pro euroatlantickou bezpečnost. NATO tak usiluje o hlubší spolupráci s Austrálií, Japonskem, Jižní Koreou a Novým Zélandem s cílem zachovat tzv. „řád založený na pravidlech“, který je jen eufemismem pro hegemonii Západu.

Absence těchto významných regionálních aktérů však naznačuje rostoucí nevoli vůči expanzivním snahám NATO. Pro mnohé z nich představuje přítomnost NATO v Asii nikoli záruku stability, ale riziko zatažení do geopolitických konfliktů pod záminkou kolektivní bezpečnosti.

Tato nevole byla posílena i nedávným výrokem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který varoval Peking, že se NATO může angažovat v jihovýchodní Asii, pokud Čína nepřinutí Severní Koreu, aby stáhla své jednotky z Ruska. Tento výrok nejenže svědčí o neznalosti čínské zahraniční politiky a komplexních vztahů mezi Pekingem a Pchjongjangem, ale také o odklonu od předchozí francouzské politiky, která byla vůči angažmá NATO v Asii zdrženlivá. Macronova rétorika však jen odráží aktuální trend: NATO už se nespokojuje pouze s obranou transatlantického prostoru, ale usiluje o expanzi do Asie.

Vztahy NATO a Číny, které byly donedávna převážně symbolického rázu, jsou dnes napjaté až na hranici nepřátelství. První čínský zástupce navštívil sídlo aliance v roce 2002 a obě strany dokázaly spolupracovat v boji proti pirátství v Adenském zálivu po roce 2008. Od té doby se však vztahy zhoršily kvůli zostřující se geopolitické rivalitě a odlišným bezpečnostním paradigmatům.

Peking stále častěji dává najevo svou nelibost. Čínské úřady ostře reagovaly na Rutteho výroky v Haagu, obvinily NATO z šíření dezinformací ohledně postoje Číny k Ukrajině a z chybného spojování tchajwanské otázky, kterou Peking vnímá jako čistě vnitřní záležitost, s konvenční válkou mezi dvěma státy. Čínští představitelé zdůraznili, že role NATO v Asii a Tichomoří je nežádoucí a destabilizační. Aliance je podle nich reliktem studené války, který byl znovu oživen s cílem udržet dominanci USA a zadržovat Čínu.

Z čínského pohledu není NATO pouze vojenskou aliancí, ale i politickým nástrojem Washingtonu, který má Evropě bránit v navazování hlubší spolupráce s Pekingem. V tomto světle představují ambice NATO na východní expanzi ohrožení pro potenciál konstruktivních vztahů mezi Čínou a Evropou a nahrazují jej nedůvěrou a konfrontací. Obavy Pekingu se však netýkají pouze NATO. Obnovení tzv. Čtyřstranného bezpečnostního dialogu (QUAD), vznik nového instrumentu „Squad“ a založení paktu AUKUS v roce 2021 (tedy trilaterální dohody mezi USA, Velkou Británií a Austrálií) ještě více prohloubily obavy Číny z obklíčení.

Dohoda AUKUS, na jejímž základě má Austrálie získat atomové ponorky od USA v hodnotě 240 miliard dolarů, představuje nový a nebezpečný prvek v bezpečnostní dynamice regionu. Canberra totiž získá schopnost provádět dálkové údery a stane se po Velké Británii teprve druhým státem, který získá přístup k americké technologii jaderného pohonu. I když současná Trumpova administrativa spustila formální revizi této dohody, nikdo neočekává zásadní změny. AUKUS tak pravděpodobně jen posílí militarizaci regionu a zvýší riziko šíření jaderných zbraní.

Na rozdíl od NATO prosazuje Čína bezpečnostní rámec založený na multilateralismu, inkluzivitě a dialogu. Peking podporuje regionální architekturu s důrazem na spolupráci v rámci ASEAN a podílí se na aktivitách, jako je setkání ministrů obrany ve formátu ADMM-Plus či Východoasijský summit. Rovněž podporuje Konferenci o interakci a opatřeních pro budování důvěry v Asii (CICA) a v poslední době rozvíjí Globální bezpečnostní iniciativu s cílem posílit regionální stabilitu. Klíčovým nástrojem se rovněž stala Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Červnové setkání ministrů obrany SCO v čínském Čching-tau potvrdilo klíčovou roli organizace v budování míru bez hegemonie a konfrontace.

Lze tedy konstatovat, že ačkoli se NATO na haagském summitu vyhnulo explicitní zmínce o Číně, nepodařilo se mu zakrýt fakt rostoucí konfrontace. Zatímco aliance navyšuje vojenské výdaje a rozšiřuje svůj strategický dosah směrem do Asie, státy globálního Jihu i klíčoví hráči v Asii a Tichomoří dávají stále více najevo svou skepsi vůči globálním ambicím NATO.

Svět dnes stojí na strategické křižovatce, kde se střetávají dvě rozdílné vize mezinárodní bezpečnosti. Na jedné straně NATO a jeho spojenci prosazují „řád založený na pravidlech“ opřený o vojenské aliance a odstrašování. Na straně druhé Čína nabízí model založený na multipolaritě, multilaterální spolupráci, budování konsensu a vzájemném respektu.

Volba proto není ani tak mezi Východem a Západem, ale mezi konfrontací a mírovým soužitím.

Článok vyšiel na casopisargument.cz

Ďalšie články Ladislava Zemánka

PrevPredchádzajúca správaSpráva z oblasti ruskej vedy v pôvodnom znení (scientificrussia.ru)
Ďalšia správaAnton Hrnko: Krátky komentár k CintuloviĎalšie
  • Kto sme a ako sa stať naším členom?
  • Stanovy občianskeho združenia
  • Predseda a správna rada
  • Kontakt
  • Oznamy
  • Politika
  • Kultúra a veda
  • Kultúrne novinky v slovenskom jazyku
  • Vedecké novinky v ruskom jazyku
  • Pel-mel
  • Kluby Arbat
  • Komentáre

© Slovensko-ruská spoločnosť. Všetky práva vyhradené.

Spravujte súhlas so súbormi cookie
Na poskytovanie tých najlepších skúseností používame technológie, ako sú súbory cookie na ukladanie a/alebo prístup k informáciám o zariadení. Súhlas s týmito technológiami nám umožní spracovávať údaje, ako je správanie pri prehliadaní alebo jedinečné ID na tejto stránke. Nesúhlas alebo odvolanie súhlasu môže nepriaznivo ovplyvniť určité vlastnosti a funkcie.
Funkčné Vždy aktívny
Technické uloženie alebo prístup sú nevyhnutne potrebné na legitímny účel umožnenia použitia konkrétnej služby, ktorú si účastník alebo používateľ výslovne vyžiadal, alebo na jediný účel vykonania prenosu komunikácie cez elektronickú komunikačnú sieť.
Predvoľby
Technické uloženie alebo prístup je potrebný na legitímny účel ukladania preferencií, ktoré si účastník alebo používateľ nepožaduje.
Štatistiky
Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na štatistické účely. Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na anonymné štatistické účely. Bez predvolania, dobrovoľného plnenia zo strany vášho poskytovateľa internetových služieb alebo dodatočných záznamov od tretej strany, informácie uložené alebo získané len na tento účel sa zvyčajne nedajú použiť na vašu identifikáciu.
Marketing
Technické úložisko alebo prístup sú potrebné na vytvorenie používateľských profilov na odosielanie reklamy alebo sledovanie používateľa na webovej stránke alebo na viacerých webových stránkach na podobné marketingové účely.
Spravovať možnosti Správa služieb Spravovať predajcov Prečítajte si viac o týchto účeloch
Zobraziť predvoľby
{title} {title} {title}