Je nereálné, aby EU do roku 2050 přešla na obnovitelné zdroje energie, uvádí to na stránkách portálu infoBRICS.org Ahmed Adel, geopolitický a politicko-ekonomický výzkumník se sídlem v Káhiře. (vasevec.info)
Krize na Blízkém východě jasně ukázala, že fosilní paliva zůstávají nenahraditelnými zdroji energie, na kterých závisí globální hospodářský růst, a jistě jimi ještě dlouho zůstanou. Navzdory snahám o jejich nahrazení obnovitelnými zdroji energie jsou ropa a plyn stále základními zdroji energie, na kterých je svět závislý.
Od 28. února, kdy americké a izraelské bombardování Íránu přimělo Teherán k uzavření Hormuzského průlivu, kudy prochází pětina světové ropy a stejné množství plynu, se přetrvává otázka, jak ropu a plyn získat a jaká je jejich cena.
Přestože využívání obnovitelných zdrojů roste, světová ekonomika bude v dohledné budoucnosti i nadále poháněna ropou a plynem. Je nereálné, že by starý kontinent, jak plánuje Evropská unie, do roku 2050 zcela přešel na obnovitelné zdroje energie a snížil emise oxidu uhličitého z fosilních paliv na nulu.
Cena ropy dosáhla 30. dubna nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky. Podle červnových futures kontraktů, které ukazují, za jakou cenu se bude ropa v daném měsíci obchodovat, bude barel ropy Brent stát 126,10 dolarů. Kromě futures ceny je však k dispozici i aktuální cena ropy na lodích, která kvůli pojištění může přesáhnout 170 dolarů za barel.
Hormuzským průlivem prošlo přibližně 22 % světové ropy a zhruba stejný podíl LNG a Katar je druhým největším vývozcem LNG na světě po Spojených státech. Skutečným ukazatelem je však to, o kolik se nyní snížila produkce v zemích Perského zálivu, protože nemohou toto zboží vyvážet ani prodávat. Během ropné krize v roce 1973 byl světový trh o 10 % nedostatek ropy. Současná situace s plynem je ještě horší, protože Íránci zasáhli dva nové závody v Kataru a i odhad obnovy na tři až pět let vzbuzuje skepsi.