Ministr Macinka se odvážil opravdu hodně. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci odporoval poněkud demagogické bývalé ministryni zahraničních věcí USA a bývalé kandidátce na úřad prezidenta Spojených států USA Hillary Clintonové. To se opravdu nedělá… Stejně tak se nemá zpochybňovat proces nominace evropských komisařů jednotlivými členskými státy. V tomto punktu se Macinka pustil do křížku s polským ministrem zahraničí Sikorskim. To vše se stalo v rámci jednoho panelu Mnichovské bezpečnostní konference. (vasevec.info)
Celé záležitosti se ihned chytil český mediální mainstream a také parlamentní opozice v kompletním složení od pirátů až po ODS. A spustila na ministra Macinku bubnovou palbu. Skoro nebyl, kdo by se jej zastal. A přitom mně se argumenty pana ministra zdály velmi rozumné.
Pokud jde o Hillary Clintonovou, ta hovořila o tom, jak Ukrajina bojuje za demokracii a také za nás, a to v situaci, kdy jsou vražděni Rusy její občané… Jak jinak. Ano, válka je opravdu nechutná věc. Ale američtí demokraté, do jejichž tábora Clintonová patří, by si měli přiznat svůj díl odpovědnosti za vznik vražedného konfliktu na východě Evropy. Oni to byli především, kdo nerespektovali obavy Ruska, mohutné nukleární velmoci, z posunování hranic NATO dál a dál na východ. K čemu bylo dobré provokovat Rusy?
Severoatlantický pakt vznikl jako obranné souručenství v 50. letech, aby čelil rozpínavosti Sovětského svazu. Od té doby se mnohé změnilo. Sovětský svaz se rozpadl a vlastně zde nebyl důvod, po rozpuštění Varšavské smlouvy, aby dále existovalo také NATO… Alespoň tak to chvíli i vypadalo. To dokonce připustil, aby později už mluvil úplně jinak, i Václav Havel. Tedy výhradně atlanticky. Ano, jsme součástí NATO. A tento fakt česká politická elita musí respektovat. Z vojenských paktů se nevystupuje anebo jen za určitou, a to velmi těžkou cenu. Je otázka, jestli má smysl takovou cenu vynakládat. Myslím, že ne. Ale platit do budoucna 5% každoročně ze svého státního rozpočtu, abychom udělali radost zbrojařům v řadě zemí světa, především pak ve Spojených státech, to už nám nikdo v roce 1999, kdy jsme se stali členy NATO, neřekl. Vědět to, asi bych nebyl tak nadšený z členství v tomto paktu.