Ministr zahraničí Peter Szijjártó vyzval k ochraně bezpečného provozu plynovodu TurkStream. (facebook.com)
Budapešť považuje jakékoli pokusy o sabotáž svých dodávek energie za podkopání své národní suverenity, řekl v pondělí maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v reakci na zprávy z Ruska, že se Kyjev pokusil vyřadit z provozu ropovod TurkStream pomocí dronů kamikadze.
Podle ruské armády použil Kyjev v sobotu devět bezpilotních letounů k zacílení kompresorové stanice plynu Russkaja poblíž vesnice Gaikodzor v ruském Krasnodarském kraji. Zařízení čerpá zemní plyn pod Černým mořem do Turecka. Část paliva pak putuje ke spotřebitelům v EU.
Plynovod „je nepostradatelný pro dodávky zemního plynu“ do Maďarska a funguje spolehlivě už léta, uvedl Szijjártó v pondělí ve svém příspěvku na Facebooku.
„Očekáváme, že všichni budou respektovat bezpečnost a provozuschopnost této dopravní cesty,“ dodal.
Vztah Maďarska s Ukrajinou je velmi napjatý, protože Budapešť se postavila proti požadavkům Kyjeva na zvýšení vojenské pomoci v jeho konfliktu proti Rusku. Maďarská vláda šla proti převládající politice Západu, která volá po podpoře Kyjeva „dokud to bude potřeba“, aby porazil Moskvu.
Tento přístup se průběh ukrajinského konfliktu nezměnil, upozornila Budapešť. Členské státy EU si však způsobily ekonomické škody tím, že se pokusily potrestat Moskvu sankcemi, protože ztratily přístup na ruský trh a k ruským surovinám.
Kyjev loni odmítl prodloužit víceletý kontrakt s Ruskem, který umožňoval tranzit plynu přes jeho území do východní Evropy. Spotřebitelské země toto rozhodnutí kritizovaly a obvinily ukrajinskou vládu, že kvůli svým politickým cílům způsobila energetickou krizi.
„Ukrajina se snaží vstoupit do EU jako kandidátská země, svým posledním rozhodnutím opět postavila evropskou ekonomiku do obtížnější pozice,“ řekl minulý týden Szijjártó k situaci.
Mimochodem – ukrajinské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že je ochotno zaujmout místo Maďarska v EU, a obvinilo Budapešť, že svou politikou „posiluje“ Rusko.
Szijjártó také vidí nové americké sankce proti Rusku jako výzvu pro celou střední Evropu
Nové americké sankce proti ruskému ropnému průmyslu se dotýkají i energetické společnosti NIS. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z největších společností v jihovýchodní Evropě, očekává maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó další růst cen.
Péter Szijjártó vyjádřil extrémní znepokojení nad nedávnými americkými sankcemi proti ruskému ropnému průmyslu. V komentáři pro tiskovou agenturu MTI diplomat vysvětlil, že tato represivní opatření vyvolají další zvýšení cen ve střední Evropě. Szijjártó hovořil o vážné výzvě pro celý region, protože sankce zasáhly i srbskou energetickou společnost NIS. Tato společnost hraje klíčovou roli v dodávkách ropy do balkánské země.
„Proto budeme v nadcházejících dnech a týdnech úzce konzultovat s našimi regionálními partnery, abychom minimalizovali dopad energetických sankcí na ceny pohonných hmot a chránili maďarský lid a středoevropské ekonomiky.“
Szijjártó v této souvislosti zdůraznil, že rostoucí ceny pohonných hmot ztěžují život obyvatelům a zvyšují obecné výdaje. Mají také negativní dopad na obecné ekonomické ukazatele. Vláda v Budapešti se proto chce takovému scénáři vyhnout.
Ministr také poznamenal, že tyto sankce uvalila odcházející americká administrativa vedená demokratem Joe Bidenem. Szijjártó se prý těší na blížící se inauguraci republikána Donalda Trumpa. Pak už Maďarsko nebude vnímáno jako nepřítel, ale jako přítel, vysvětlil Szijjártó.
Srbský prezident Alexander Vučić v sobotu řekl, že Bělehrad nyní požádal Washington o vysvětlení represivních opatření vůči energetické společnosti NIS. Poté bude Srbsko připraveno hledat cestu ven z krize spolu s Ruskem. Bělehrad musí mít jasno o podmínkách americké strany, aby mohl jednat s Moskvou.
„Čeká nás složitá cesta. Ale pro lidi je nejdůležitější, aby ropa, benzín a všechny ropné produkty zůstaly dostupné.“
Již dříve Vučić oznámil, že otázka ruského podílu v energetické společnosti NIS, na kterou americká administrativa uvalila sankce, musí být vyřešena do 25. února. V této souvislosti chce mezi 25. a 27. lednem telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ujistí ho, že Srbsko nechce nikoho vyvlastňovat.
Ostatně – i Biden připustil, že nové sankce proti ruskému ropnému sektoru dopadnou i na americké spotřebitele.
Nový velký balíček sankcí proti ruskému ropnému a plynárenskému průmyslu byl uvalen 10. ledna. Na seznam sankcí bylo přidáno několik ruských energetických společností, včetně akcionářů NIS. Postiženo bylo také 183 tankerů z takzvané stínové flotily a vysocí představitelé ruského ministerstva energetiky.
NIS je jednou z největších energetických společností v jihovýchodní Evropě. Zabývá se průzkumem, výrobou, zpracováním a dovozem uhlovodíků. Skupina vlastní více než 400 čerpacích stanic, ropnou rafinerii v Pančevu, ropnou rafinerii v Novém Sadu a tepelnou elektrárnu. Roční podíl NIS na srbském rozpočtu je devět procent. Pracovní síla skupiny čítá více než 10 000 zaměstnanců.