I švýcarská Weltwoche si všimla článku v zásadním ekonomicko-politickém deníku Financial Times, opírajícího se o informace z důvěrného zdroje. (facebook.com)
Obnovení dodávek potrubím by údajně mohlo být součástí ukrajinské mírové dohody.
Otázka dodávek ruského plynu do EU se pro blok ukázala jako kontroverzní, zejména poté, co Brusel po eskalaci ukrajinského konfliktu v roce 2022 zvýšil úsilí o snížení závislosti na levné ruské energii.
Obhájci návrhu, včetně představitelů Německa a Maďarska, tvrdí, že obnovení dovozu ruského plynu by mohlo snížit evropské ceny energie a povzbudit Moskvu, aby se zapojila do jednání, napsal FT s odkazem na zdroje obeznámené s touto záležitostí. Domnívají se, že takový krok by poskytl pobídky pro strany konfliktu k dodržování příměří.
„Některé velké členské státy vyvíjejí tlak na ceny energií a toto je samozřejmě jeden způsob, jak je snížit,“ řekl jeden ze zastánců návrhu pro FT.
Tato myšlenka však údajně „rozzuřila“ úředníky v Bruselu a diplomaty z některých východoevropských zemí, kteří jsou tradičně nejotevřenějšími kritiky Ruska. Jsou znepokojeni zvýšením exportních příjmů Moskvy a zvrácením úsilí o snížení závislosti na ruské energii.
Moskva vyjádřila pochybnosti o proveditelnosti oznámeného plánu. Je nepravděpodobné, že by EU byla připravena v blízké budoucnosti obnovit nákupy ruského plynu, řekl ve čtvrtek první místopředseda energetického výboru Státní dumy Igor Ananskikh.
EU čelí dramatickému snížení dovozu ruského plynu kvůli sankcím souvisejícím s Ukrajinou a sabotáži plynovodu Nord Stream v roce 2022, který byl hlavním kanálem pro ruský plyn do EU. Ukrajina 1. ledna ukončila tranzit ruského plynu přes své území poté, co vypršela dohoda s Moskvou. Dříve ruský plyn představoval přibližně 40 % celkových dodávek EU.
EU místo toho zvýšila dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí jako Spojené státy a Norsko, což zvýšilo ceny energií. Americký prezident Donald Trump naléhá na Brusel, aby nakupoval více amerického LNG, a pohrozil celními tarify, pokud tomu tak nebude.
Vysoké ceny energií výrazně ovlivnily ekonomiku EU. Ekonomická velmoc, Německo, zaznamenalo podle oficiálních údajů v roce 2024 pokles ekonomiky již druhý rok po sobě.
Slovensko, jedna ze zemí postižených zastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu, obvinila Kyjev z ohrožení své energetické bezpečnosti. Premiér Robert Fico se zavázal, že bude vetovat jakoukoli pomoc EU Ukrajině, pokud nebude obnoven tranzit ruského plynu.
„Koneckonců chce každý nižší náklady na energii,“ řekl FT vysoký představitel EU.
Nicméně, oficiálně je EU i nadále odhodlána dosáhnout svého cíle stát se do roku 2027 nezávislým na ruských fosilních palivech, končí svůj komentář Weltwoche.