Agresivní postoj Washingtonu odhaluje zásadní mylné chápání multipolárního světa. (facebook.com)
Předkládám analýzu Kanwala Sibala, bývalého indického ministra zahraničí a bývalého velvyslance v Rusku v letech 2004 až 2007. Sibal zastával také velvyslanecké pozice v Turecku, Egyptě, Francii a byl zástupcem vedoucího mise ve Washingtonu, D.C.
Zde je celý text:
Americký prezident Trump neočekávaně otřásl vztahy Washingtonu s Novým Dillí. Mnohé země, včetně Indie, byly před Trumpovým druhým funkčním období připraveny na drsné diplomatické počasí, ale nepředpokládaly, jaký druh útoku na globální systém a diplomatické normy Trump rozpoutá.
Trumpův nejnovější útok na Indii a země BRICS vysvětluje tuto základní dynamiku. Země BRICS usilují o větší politickou, ekonomickou a finanční roli v globálním dění. Tato aspirace je založena na přesunech ekonomické a související politické a finanční moci směrem k tzv. rozvíjejícím se mocnostem nebo zemím s prostředními příjmy.
Země BRICS již začaly co nejvíce používat své národní měny ve vzájemném obchodování. Použití drakonických finančních sankcí vůči Rusku ze strany Západu tento proces urychlilo.
V dnešní době se téměř všechny obchodní operace mezi Ruskem a Čínou provádějí v rublech a juanech. Také Indie podporuje s vybranými zeměmi používání své národní měny v platebních transakcích. Významná část obchodu mezi Indií a Ruskem je nyní vypořádávána pomocí mechanismu rupie-rubl.
Washington nemůže použít sekundární sankce, aby zabránil zemím, včetně Indie, v používání amerického dolaru k obchodování s Ruskem, a zároveň se postavit proti dedolarizaci, pokud jsou tyto země nuceny používat alternativní platební mechanismy. Pokud budou USA nadále používat dolar jako zbraň, nevyhnutelně to povede k té samé „dedolarizaci“, které se Trump obává.
Indie oficiálně odmítla jakoukoli agendu dedolarizace – v neposlední řadě proto, že USA jsou jejím největším obchodním partnerem v oblasti zboží a služeb. Indie usiluje o více investic a transferů technologií z USA. V mnoha ohledech jsou vazby Nového Dillí s Washingtonem nejdůležitější pro dosažení jejích cílů růstu a rozvoje. To však nebrání Indii v navazování dalších partnerství s cílem snížit nadměrnou závislost na jedné zemi, vyvážit své vnější vztahy a chránit se před excesy americké zahraniční politiky.
Trump zhoršil škody způsobené častým používáním sankcí USA jako politické zbraně tím, že využil jako zbraň i cla. Je přesvědčen, že zavedením libovolně stanovených cel na dovoz z jiných zemí je donutí zahájit jednání s USA, aby dosáhly úlevy snížením svých vysokých cel na americké produkty. Indie však ve středu vyslala jasný signál: je odhodlána chránit zájmy svých vlastních podniků, farmářů a obyvatel.
Trumpovo využívání cel jako páky, stejně jako v případě Brazílie, kde jako důvod pro zavedení 50 % cel uvedl Lulovo zacházení s jeho předchůdcem ve funkci Bolsonarem, je bedlivě sledováno světovými vládami.
Trump se od svého návratu do Oválné pracovny opakovaně zaměřil na BRICS. Vyhrožoval těmto zemím cly, pokud budou i nadále slibovat vytvoření nové společné měny nebo podporují jakoukoli alternativu k americkému dolaru. Trump se po svých hrozbách, které se nyní zhmotnily v činy, zjevně domnívá, že BRICS je „mrtvá“.
Ve skutečnosti summit BRICS, který se konal v Brazílii letos v červenci, nevykazoval žádné viditelné známky zastrašení. Naopak, takové zjevné projevy amerického ekonomického nátlaku mohou vést více zemí k aliancím, které se snaží zpochybnit dominanci jakékoli jednotlivé globální mocnosti.
Zdá se, že administrativa ve Washingtonu postrádá realismus ve svém hodnocení globálních trendů. Trump se prezentuje jako mírotvůrce a otevřeně aspiruje na získání Nobelovy ceny míru, zatímco zároveň bombarduje Írán a pomáhá Izraeli v prohlubování humanitární katastrofy v Gaze.
Podobně jako v případě ležérního vyhrožování Číně jako členovi BRICS 100 % cly – spolu s řečmi o bombardování Pekingu, pokud by Čínská lidová republika napadla Tchaj-wan – nedává jeho politika celkově velký smysl, zejména vzhledem k tomu, že prozatímní obchodní dohody již bylo dosaženo a další jednání jsou na spadnutí. USA nemohou tvrdit, pokud používají zdravý rozum, že fóra jako BRICS nemají právo určovat si vlastní agendu ve snaze o dosažení svých společných zájmů.
Zároveň USA odstoupily z klíčových mezinárodních dohod a institucí nebo je podkopaly. Odstoupily z Pařížské dohody o změně klimatu, WHO, Komise OSN pro lidská práva a UNESCO.
Zdá se, že Trump věří, že tyto organizace nemohou fungovat ani přežít bez přítomnosti USA a jejich finančních příspěvků. Ve skutečnosti USA ztratí svůj hlas a své vůdčí postavení na těchto mezinárodních fórech. Prostor, který uvolní, zaplní jiní, zejména Čína. Peking si již vydobyl obrovský vliv v institucích OSN, protože je nyní druhým největším přispěvatelem do OSN.
Vzhledem k tomu, že Washington také šikanuje Evropu a tím poškozuje západní solidaritu, bude mít absence USA v těchto organizacích ještě menší dopad. Čím více se svět naučí obejít bez USA v těchto mezinárodních orgánech, tím více se bude erodovat mezinárodní vliv Ameriky. Tato rozhodnutí USA také urychlí rozptýlení vlivu na globální úrovni, jak se budou rozvíjet další centra vlivu.