Evropská unie nadále přemýšlí, jak využít více než 200 miliard eur zabavených aktiv ruské centrální banky. Zatímco řada zemí jako Estonsko nebo Polsko navrhují, aby byly peníze předány Ukrajině, země jako Francie a Německo se obávají možných dopadů na unijní blok z hlediska mezinárodního práva a zejména následného odchodu investorů, kteří by nadále neměli důvěru v eurozónu. Zabavení aktiv ruské centrální banky by v takovém případě mohlo znamenat konec eura jako světové rezervní měny. (parlamentnilisty.cz)
Evropa byla prozatím zcela vynechána z mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem, ale má v rukávu poslední tajnou zbraň. Jde o více než 200 miliard eur ruských státních aktiv, které byly zabaveny poté, co Moskva před třemi lety zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Největší část těchto prostředků je uložena v bruselské finanční instituci Euroclear a vydělává na úrocích.
Riziko zabavení těchto aktiv by mohlo Evropě zaručit větší prostor u jednacího stolu. Na stole je několik variant, jak se zabavenými aktivy ruské centrální banky naložit, přičemž hrozí vážná rizika pro samotnou eurozónu.
Některé země jako Estonsko, Litva a Švédsko navrhují, aby byly peníze předány Kyjevu, což by umožnilo válkou zmítané zemi opět získat převahu a nahradit americkou podporu, kterou utahuje Donald Trump.
„Zmrazenými ruskými aktivy můžeme nahradit americkou podporu, pokud se USA rozhodnou Ukrajinu dále nepodporovat,“ řekl v pondělí estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva v hodnotě 300 miliard eur a musíme je využít,“ prohlásil Tsahkna, ačkoli přesná výše ruských zmrazených aktiv v Evropě se spíše blíží 200 miliardám eur.
Pobaltské a severské země, sousedé Ruska, se domnívají, že peníze by měly být okamžitě předány Ukrajině. Tento postoj podporují Polsko, Česko a nejvyšší diplomatka EU, bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.
„Neberu argument, že je to právně problematické … stačí jen politická vůle,“ řekl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys.
Jenže v opačném táboře v Evropě stojí velcí hráči jako Francie, Německo, Itálie, Španělsko a sama předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ti se obávají, že zabavením prostředků by EU vyděsila mezinárodní investory a také by se vzdala své největší výhody v mírových jednáních.
Odchod investorů z eurozóny
Evropští představitelé se obávají vytvoření kontroverzního právního precedentu, který by mohl podkopat roli EU jako ochránce právního státu. Nejdůležitější dopad by však mohl mít na euro jako světovou rezervní měnu.
Konfiskace by mohla urychlit rozhodnutí přesunout část státních investičních fondů a aktiv centrálních bank z eurozóny a opustit evropské státní dluhopisy jako rezervní aktivum. Odvetou navíc může být také konfiskace evropských aktiv v Rusku, která se podle informací tomorrowsaffairs.com odhaduje na 100 až 200 miliard dolarů. Kromě toho může přijít ekonomická odveta z dalších zemí, jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Saúdská Arábie.
Výrazný odliv kapitálu z Evropy a opuštění státních dluhopisů EU jako bezpečných investic a rezervních aktiv by mohlo vyvolat značné znehodnocení eura a zvýšit výpůjční náklady evropských zemí právě v době, kdy se snaží vydávat další dluhopisy na financování sociálních a obranných výdajů.
Podle CNBC vyjádřila obavy z myšlenky konfiskace aktiv dokonce i Evropská centrální banka, která se obává výrazného odporu proti budoucímu využívání eura.
Evropský finanční systém je ale slabý a nemůže si dovolit velký odliv zahraničního kapitálu a zpochybnění svého právního vnímání a vnímání bezpečnosti investorů. Vyzbrojení eura a zabavení zmrazených aktiv by mohlo vést investory k tomu, aby se poohlédli po jiných alternativách, jako je zlato nebo čínský bankovní systém a měna. Mohlo by to dokonce urychlit vytvoření globální alternativy k evropskému a americkému finančnímu systému a zejména ukončit vnímání eura jako rezervní měny.
Zmrazená aktiva jako vyjednávací karta
Odpůrci rozmrazení a použití aktiv také tvrdí, že zmrazená aktiva poskytují EU větší vliv v mírových rozhovorech s Ruskem. Evropské země uznávají, že miliardy eur ve zmrazených ruských aktivech jim poskytují dodatečný vliv na Kreml. „Pokud chce Rusko získat peníze zpět, pak za ně musí něco dát,“ uvedl pro Politico diplomat EU.
Ačkoli estonský Tsahkna podporuje předání „obviněných“ peněz přímo Kyjevu, jeho vláda uznala, že je výhodné si tyto prostředky ponechat jako páku. V dokumentu připraveném pro pondělní zasedání ministrů zahraničí EU, Tallinn napsal, že „pokračující zadržování aktiv slouží jako finanční a diplomatická páka, která zajišťuje, že Rusko má jasnou a hmatatelnou motivaci k jednání o urovnání a odškodnění Ukrajiny“.
Vedoucí představitelé 27 členských států EU rovněž právně stanovili, že aktiva zůstanou zmrazena, dokud Rusko nebude souhlasit se zaplacením poválečných reparací Ukrajině, které Světová banka odhaduje na 486 miliard dolarů.
„Mnozí jsou proti rozmrazení, protože to považují za peníze na rekonstrukci,“ přidal se další názor na použití aktiv. Rusko je podle agentury Reuters této myšlence nakloněno, pokud se financování bude týkat i obnovy ukrajinských regionů pod kontrolou Moskvy.