Hunter Biden, syn bývalého viceprezidenta a prezidenta Joea Bidena, se v roce 2016 pokusil zorganizovat obchodní schůzku v Itálii pro ukrajinskou energetickou společnost Burisma, kde působil ve správní radě. Informoval o tom deník The New York Times, který má k dispozici dopis Huntera Bidena, v němž prosí amerického velvyslance v Římě o jeho „podporu a vedení“. (parlamentnilisty.cz)
Bývalý prezident Spojených států amerických Joe Biden svému synovi udělil milost začátkem prosince 2024, přestože on sám i jeho tisková mluvčí Karine Jean-Pierreová dříve zatvrzele prohlašovali, že Hunter omilostněn nebude. Koncem svého funkčního období ovšem Biden milost podepsal a v oficiálním prohlášení uvedl, že jeho rozhodnutí bylo motivováno sledováním selektivního a nespravedlivého stíhání svého syna, které podle něj bylo cíleno čistě z toho důvodu, že je Hunter Biden jeho synem.
Milost se týkala všech trestných činů proti Spojeným státům, kterých se Hunter mohl dopustit v období od 1. ledna 2014 až 1. prosince 2024. Hunter Biden do té doby čelil obvinění z držení zbraní a daňových úniků, za něž měl být odsouzen v prosinci.
Proč bylo nutné udělit takto rozsáhlou milost, podle novináře americké stanice Fox News Jonathana Turleye vysvětluje dopis, který má k dispozici deník The New York Times.
Hunter Biden se v roce 2016 snažil o zorganizování obchodní schůzky v Itálii týkající se potenciální energetické dohody pro společnost Burisma, kde působil téměř pět let ve správní radě. Jeho otec Joe Biden byl tou dobou viceprezidentem. O této události prvně informoval deník The New York Times a později získal příslušné dokumenty prostřednictvím soudního sporu s ministerstvem zahraničí (DOJ), které odhalily Huntera Bidena s americkým velvyslanectvím v Římě.
Přes Bidenovu snahu se schůzka neuskutečnila a projekt nebyl realizován. Interní komunikace z ministerstva obchodu v Římě ukázala opatrnost úředníků ve vztahu k aktivnímu zapojení vlády Spojených států právě kvůli možnému střetu zájmů s ukrajinskou společností Burisma.
I toto odhalení tak navázalo na sérií obvinění, že se Hunter Biden díky svému příjmení a moci s ním spojené snažil využít k dosažení svých obchodních cílů. Podle novináře Turleye z FoxNews je proto pozoruhodné, že Hunter Biden nebyl obviněn i z toho, že je neregistrovaným zahraničním agentem, vzhledem k tomu, že zákon o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act, FARA) se vztahuje na každého, kdo jedná jako „agent zahraničního zmocnitele“, což zahrnuje mimo jiné (1) snahu ovlivnit federální úředníky nebo veřejnost v oblasti domácí nebo zahraniční politiky nebo politických či veřejných zájmů ve prospěch cizí země; (2) vybírání nebo vyplácení peněz anebo jiných hodnotných věcí na území Spojených států; nebo (3) zastupování zájmů zahraničního zmocnitele před vládními úředníky nebo agenturami USA.
Turley poukazuje na to, že takové jednání by podle zákonu o registraci zahraničních agentů mělo být předmětem registrace, neboť Hunter Biden jednal ve prospěch zahraničního subjektu. Novinář proto ve svém komentáři kritizuje americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) za selektivní vymáhání práva, kdy v případech spojených s Donaldem Trumpem a jeho spolupracovníky ministerstva rychle a razantně uplatňovalo zákon o registraci zahraničních agentů, zatímco v případě Huntera Bidena byl přístup ministerstva méně ochotný řešit potenciální korupční skandály, pokud se týkaly Bidenovy rodiny.
Kromě toho Turley kritizuje média, která podle něj nebyla dostatečně aktivní v investigaci potenciální korupce a nesprávného jednání Bidenovy rodiny, na rozdíl od jejich přístupu k obviněním proti Trumpovi. Turley tvrdí, že i když The New York Times zaslouží uznání za své úsilí o získání informací, obecně média nedělají dost pro to, aby podobně důkladně zkoumala obvinění směřující na rodinu Bidenových.