Valné shromáždění OSN v pondělí podpořilo rezoluci předloženou Ukrajinou ve spolupráci s evropskými spojenci, která vyjadřuje solidaritu s napadenou zemí a potvrzuje její právo na územní celistvost. Přijata byla rovněž rezoluce původně navržená Spojenými státy, jejíž finální podoba však byla změněna dodatkem jasně označujícím za agresora Rusko. Po této úpravě se Spojené státy u své vlastní rezoluce hlasování zdržely. V případě rezoluce předložené Ukrajinou hlasovaly USA dokonce proti jejímu přijetí. (parlamentnilisty.cz)
První rezoluci, kterou předložila Ukrajina s evropskou podporou, přijalo shromáždění velmi výraznou většinou. Podpořilo ji celkem 143 států, proti bylo pouze pět zemí: Rusko, Bělorusko, Severní Korea, Nikaragua a Sýrie. Tato rezoluce jasně odsoudila ruskou anexi čtyř ukrajinských regionů a důrazně vyzvala Rusko k okamžitému stažení svých jednotek z ukrajinského území, čímž potvrdila závazek OSN k územní celistvosti Ukrajiny. Čína a Indie se podle dostupných informací zdržely hlasování, což odpovídá jejich obvyklému přístupu k této otázce.
Valné shromáždění, které má 193 členských zemí, hlasovalo o dvou konkurenčních návrzích rezolucí – jedné předložené Washingtonem a druhé, která byla připravena Ukrajinou a evropskými státy – při příležitosti třetího výročí ruské invaze do sousední země.
Při pondělním hlasování ve Valném shromáždění OSN dosáhla Ukrajina dílčího diplomatického vítězství, když byla přijata její rezoluce předložená ve spolupráci s evropskými zeměmi. Jednalo se o klasický typ „ukrajinské rezoluce“, který se ve Valném shromáždění schvaluje pravidelně každý rok od začátku ruské invaze. Tento návrh jasně požadoval okamžité stažení všech ruských sil z ukrajinského území.
Tentokrát však Ukrajina získala menší podporu. Zatímco běžně tyto rezoluce podporovalo až 140 ze 193 členských států OSN, letos jich bylo pouze 93, mezi nimi bylo i Česko a Ukrajina. Proti rezoluci hlasovalo 18 zemí, mezi nimi překvapivě Spojené státy společně s Ruskem, Izraelem, Maďarskem. Celkem 65 států se zdrželo hlasování včetně Číny nebo Indie, které se tradičně k těmto rezolucím stavějí zdrženlivě.
Druhou rezoluci připravily Spojené státy. Americký návrh původně směřoval ke konci konfliktu, přičemž výslovně nezmiňoval Rusko jako agresora a apeloval na co nejrychlejší uzavření míru. Evropští spojenci však prosadili dodatek, který jasně označil Rusko za viníka války. Celkový obsah rezoluce se tak zásadně odchýlil od původního amerického návrhu, uvedla agentura Reuters.
Spojené státy hlasování o své vlastní, nyní již pozměněné rezoluci zdržely. Přesto byla i tato rezoluce přijata, rovněž 93 hlasy, přičemž proti ní hlasovalo jen osm států včetně Ruska, zatímco 73 států se hlasování zdrželo. Ukrajina se u této americké rezoluce hlasování rovněž zdržela.
Výsledky hlasování vyvolávají značné komentáře a otázky v médiích. Především je pozorována zásadní změna v přístupu USA nejen k ukrajinskému konfliktu, ale také vůči samotnému Rusku. Média poukazují na skutečnost, že pokud Spojené státy nechtěly přímo podpořit ukrajinskou rezoluci, mohly alespoň zvolit zdrženlivý přístup podobný Číně či Indii. Namísto toho se ovšem otevřeně postavily proti dokumentu, který požadoval bezpodmínečné stažení ruských sil z Ukrajiny.
Rusko zůstalo konzistentní a hlasovalo proti oběma předloženým návrhům rezolucí.