Prezident Zoran Milanovič obhájil svůj post hlavy chorvatského státu. Dosáhl drtivého vítězství. Občané tak mohli vyslat vzkaz chorvatské vládě, kterou prezident opakovaně kritizoval. Tentýž prezident se staví vstřícně k Ruské federaci a nejednou kritizoval fakt, že Západ posílá pomoc Ukrajině. Pro svůj tvrdý styl komunikace s politickými oponenty je někdy srovnáván s Donaldem Trumpem. (parlamentilisty.cz)
Zoran Milanovič byl po drtivém vítězství ve druhém kole zvolen chorvatským prezidentem. Muž, který se nijak netají svou náklonností k Rusku, málem zvítězil již v kole prvním. Kolo druhé pro něj znamenalo absolutní triumf. Získal téměř tři čtvrtiny odevzdaných hlasů. BBC tvrdí, že to byl tristní výsledek pro jeho oponenta Dragana Primoraca, který měl podporu vládní středopravé strany Chorvatský demokratický svaz (HDZ).
Premiér Andrej Plenkovič na Milanovičovo vítězství reagoval prý velice vlažně. Odmítl poblahopřát vítězi a trval na tom, že „Milanovič nic nenabízí“. Milanovič řekl, že „podá ruku“ premiérovi. Ale v minulosti premiéra a jeho vládu opakovaně kritizoval. Pro problémy ve zdravotnictví a pro některá podezření z korupce.
„Chorvatsko, děkuji,“ řekl Milanovič svým příznivcům v hlavním městě Záhřebu. „Toto je pro mě osobně velký den a toto vítězství vnímám jako uznání mé práce, jakýsi akt důvěry lidí ve mě,“ citoval prezidenta server katarské televize Al-Džazíra.
Staronový prezident také opakovaně kritizoval Západ, byť po vpádu Rusů na Ukrajinu krok ruského prezidenta Vladimira Putina taktéž kritizoval. Rovněž se zavázal, že nikdy neschválí vyslání chorvatských vojáků v rámci jakékoli mise NATO na Ukrajinu. Prezident v chorvatském politickém systému plní převážně ceremoniální roli, ale má vliv ve směřování zahraniční politiky země a v otázkách bezpečnosti. Prezident je také významným odpůrcem programu, v jehož rámci by chorvatští vojáci pomáhali cvičit ukrajinské jednotky v Německu.
Milanovičův protikandidát Primorac nazval Milanoviče „proruskou loutkou“.
Prezident se obratem bránil: „Obranou demokracie není říkat každému, kdo si nemyslí totéž co vy, že je ‚ruský hráč‘,“ řekl.
Na oplátku obvinil svého hlavního rivala Primoraca ze spolčení s „masovými vrahy“, s odkazem na spolupracovníky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a válku v Gaze.
BBC připomněla, že než se stal prezidentem, byl Milanovič v letech 2011 až 2016 předsedou chorvatské vlády a v letech 2007 až 2016 vedl středolevou Sociálně demokratickou stranu (SDP).
V loňském roce zasáhl prezident do parlamentních voleb oznámením, že bude kandidovat na premiéra, než soud označil tento krok za protiústavní. V reakci na to obvinil soudce, že šli na ruku „gangsterské klice“.
Úřadující prezident pravidelně obviňuje Plenkoviče a jeho konzervativní stranu HDZ ze systémové korupce a označuje premiéra za „vážnou hrozbu pro chorvatskou demokracii“.
Server katarské televize Al-Džazíra upozornil, že Milanovič se staví kriticky k NATO i k EU.
Pro svůj tvrdý styl komunikace s politickými oponenty je oblíbený a podle serveru katarské televize je někdy srovnáván s nově zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem.
„Milanovič je jakýsi politický všežravec,“ řekl agentuře AFP politolog Zarko Puhovski s tím, že prezident je do značné míry považován za „jedinou, alespoň symbolickou, protiváhu vládě a Plenkovičově moci“. Zprávu převzal také server France24.
Milanovič kritizoval Brusel jako „v mnoha ohledech autokratický a nereprezentativní“, řízený úředníky, kteří nejsou voleni.
Milanovič ve svém vítězném projevu slíbil, že bude dodržovat ústavu, ale varoval, že „těm, kdo si chtějí vše nahrabat pro sebe“, vyslali voliči vzkaz. Slíbil, že bude i nadále vykonávat pravomoci v oblasti vojenské a zahraniční politiky, které má prezidentský úřad, a uznal, že „to vyžaduje spolupráci“. Tuto část jeho projevu citoval server Politico.
Plenkovičovu středopravou stranu HDZ oslabila listopadová korupční kauza, do níž byl zapleten bývalý ministr zdravotnictví Vili Beros. Spor přivedl Plenkovičovu vládu do konfliktu s Úřadem evropského veřejného žalobce, který obvinil Záhřeb, že mu brání ve vyšetřování systémového problému.
Chorvatsko, kterému od roku 1991 dominuje Plenkovičův HDZ, mělo v listopadu třetí nejvyšší míru inflace v eurozóně a potýká se s velkým nedostatkem pracovních sil.