„Každou válku někdo začne tím, že druhého napadne. Mír nastává porážkou jedné strany, nebo podstatným vyčerpáním válčících stran,“ říká Cyril Svoboda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kde se vyjadřuje k současné situaci na Ukrajině, roli Donalda Trumpa v mírových jednáních a budoucnosti evropské diplomacie.
Donald Trump se silně angažuje ve vyjednávání o ukončení bojů na Ukrajině. V polovině srpna se sešel na Aljašce s Putinem. Očekáváte, že Trump dotlačí Ukrajinu k nějaké dohodě typu „ber, nebo neber“? Může taková pozice fungovat v reálné diplomacii?
Donald Trump dosáhl dvou pozic. Předně získal pozici hlavního aktéra jednání. Přiznal stejnou pozici Vladimíru Putinovi. Za druhé dali spolu s Putinem procesu jednání dynamiku. Donald Trump přistoupil na jednání s Ruskem o globálním nastavení vztahů mezi klíčovými mocnostmi, včetně Ruské federace. To je první zisk pro Moskvu. Dojde-li ke globální dohodě o vlivu, dojde i k dohodě o míru na Ukrajině. Mírová dohoda bude muset vycházet z globální dohody o vlivu. Mír a bezpečnost nelze dohodnout jinak než politicky. Návrh mírové dohody nebude Ukrajině předložen na principu „ber, nebo neber“, ale velký prostor Ukrajině nebude dán. Možná, že řešení potřebuje ještě nějaký čas. Všem půjde o bezpečnostní záruky, Ukrajině, spojencům v NATO i Rusku.
Řekl jste, že obětování části území je jedinou cestou k míru. Není ale takový přístup nebezpečný precedent pro další agresory?
Každou válku někdo začne tím, že druhého napadne. Mír nastává porážkou jedné strany, nebo podstatným vyčerpáním válčících stran. Téměř všechny války světa skončily překreslením hranic států nebo jimi ovládaným územím. Dějiny světa jsou také dějinami válek. Ta na Ukrajině není v historii poslední. Nesmíme opomenout válku v Gaze. Palestinci jsou lidé jako my, a z důvodů mocenských žijí doslova v pekle. I když důvody pro vedení válek jsou rozličné, jde především o udržení nebo rozšíření moci za stávajícími hranicemi. Naopak stabilní mír je založen na vnitřní integritě moci a síle, která je s to odradit agresora, a na vyváženosti státních a národních zájmů, aby nebyl „důvod“ k agresi. Chybí-li jedno nebo druhé, nebo konce obojí, dojde dříve nebo později k nové válce.
Pokud by Zelenskyj na případný americko-ruský návrh nepřistoupil a USA „daly ruce pryč“, co by to znamenalo pro budoucnost Ukrajiny – i celé Evropy?