Valné shromáždění OSN přijalo „Pakt pro budoucnost“, který má řešit války, ekologické hrozby a technologické výzvy, jimž lidstvo čelí. (casopisargument.cz)
Pakt, jehož součástí je i příloha o práci na odpovědné a udržitelné digitální budoucnosti, byl přijat bez hlasování v neděli na začátku dvoudenního Summitu budoucnosti. Generální tajemník OSN Antonio Guterres označil nové usnesení za přelomovou dohodu, jež je „krokem ke zvýšení účinnosti, inkluzivity a propojení multilateralismu“. Dohoda byla uzavřena po zhruba devíti měsících jednání. „Jsme zde, abychom vrátili multilateralismus z okraje,“ řekl Guterres na summitu. Šéf OSN prosazoval uzavření paktu dlouhodobě, s tím, že pakt řeší témata jako mír a bezpečnost, globální správa věcí veřejných, udržitelný rozvoj, změna klimatu, digitální spolupráce, lidská práva, rovnost pohlaví, mládež a budoucí generace. K přijetí paktu se na summitu sešly desítky hlav států a vlád. Vedoucí představitelé se zavázali posílit mnohostranný systém, aby „držel krok s měnícím se světem“ a „chránil potřeby a zájmy současných i budoucích generací“, které čelí „přetrvávající krizi“. „Věříme, že existuje cesta ke světlejší budoucnosti pro celé lidstvo,“ uvádí se v dokumentu paktu, který stanovuje přibližně 56 rozsáhlých opatření, kterých se země zavázaly dosáhnout.
Přijetí paktu čelilo krátkému zpoždění, když náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Veršinin předložil pozměňovací návrh, v němž zdůraznil „zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí států“. Námitky Ruska podpořili spojenci Bělorusko, Severní Korea, Írán, Nikaragua a Sýrie, ale jeho pozměňovací návrh byl drtivou většinou zamítnut. Olaf Scholz, spoluautor textu, okomentoval ruskou snahu jako „iritující“. „Tento pakt nám dává naději a inspiraci pro lepší budoucnost,“ uvedl prezident Sierry Leone Julius Maada Bio, který se v OSN horlivě zasazuje o země globálního Jihu prostřednictvím členství své země v Radě bezpečnosti. Rozvojové země obzvláště hlasitě požadují konkrétní závazky týkající se reformy mezinárodních finančních institucí s cílem zajistit si snadnější přístup k preferenčnímu financování, zejména s ohledem na dopady změny klimatu. Barbadoská premiérka Mia Mottleyová pak označila stávající přístup ke správě věcí veřejných za takový, jenž „posiluje představu, že je přijatelné mít občany první a druhé kategorie.“ Globální digitální pakt a Deklarace o budoucích generacích jsou ovšem nezávazným dokumentem. To vyvolává obavy ohledně provádění – zejména proto, že některé zásady, jako je ochrana civilistů v konfliktech, jsou denně porušovány.