Globální šachovnice je v současné době rozehraná na velmi nebezpečnou hru. USA chtějí Čínu donutit, aby Rusku nedodávala zboží, které mu pomáhá ve válce na Ukrajině. Čína vzdoruje i přes hrozící sankce ze strany USA. Je to boj o dominanci na planetě. Čína ale Rusko nemůže opustit, protože si je vědoma, že by mohla být druhá na řadě. Do věci se zamíchala i Severní Korea, která v šachové hře rozhodně nestojí na pozici pěšáka. O rozložení sil pro Asia Times uvažoval Chee Meng Tan působící na University of Nottingham. (parlamentnilisty.cz)
Anthony Blinken, šéf americké diplomacie, 20. dubna na setkání skupiny G7 obvinil Čínu, že svou podporou Rusku je na straně ,největší hrozby pro evropskou bezpečnost od konce studené války‘,“ připomíná Chee Meng Tan.
Řeč byla i o návštěvě Blinkena v Číně v uplynulém týdnu. Tam ze strany nejvyššího diplomata USA zaznělo, že Čína na žádost USA neprodává Rusku žádné zbraně ani munici, ale u dalšího zboží už si překážky neklade. Jedná se třeba o polovodiče, drony, helmy, vesty, obráběcí stroje a rádia, píše Chee Meng Tan. Právě takový obchod podle USA podkopává ukrajinskou bezpečnost. Spojené státy kvůli tomu hrozí do prodeje zapojeným čínským firmám sankcemi. Což by bylo pro Čínu bolestivé.
„Proč Peking tak horlivě pomáhá Moskvě, i když hrozící americké sankce pravděpodobně zhorší její problémy s již tak slabou ekonomikou? Jedním slovem: přežití,“ míní Chee Meng Tan. Čína si podle něho uvědomuje, že Rusko potřebuje v ekonomickém i vlivovém boji proti USA. Sama by v takovém střetu neobstála. „Kromě požadavku, aby silné Rusko pomohlo reformovat mezinárodní systém ovládaný USA, Čína potřebuje Rusko pro své dlouhodobé přežití,“ píše Chee Meng Tan.
Teď je Západ zaměstnaný bojem s Ruskem. Ale Číně je jasné, že pokud by Rusko padlo, nebo by se odvrátilo, zbude zápas se Západem jen na ni. „Právě teď má Západ co do činění s ruským darebáckým státem. Ale pokud Rusko padne, uvědomuje si Peking, že Západ by mohl konsolidovat své zdroje, aby se vypořádal s ,čínskou hrozbou‘. Proto musí Peking pomoci Moskvě,“ píše autor.
Ten zmiňuje, že vztahy Ruska a Číny nebyly vždycky ideální. Ač společné prohlášení ruské hlavy státu i čínské hlavy státu ze 4. února 2022 mluví o neochvějném přátelství bez limitů, z historie doznívají třenice, které se mohou propisovat až do dnešních dnů. Autor narážel na krátkou epizodu z roku 1961, kdy se Čína s Ruskem střetly vojensky a dosud z té doby mají sporné území, na které si obě země kladou své nároky. A to se může do vztahů propsat i nyní.
Navíc Chee Meng Tan zmiňuje i prezidentské volby v USA. Pokud by vyhrál volby Trump, změní se ruský přístup k Číně? Dá svou důvěru zase Západu? „Pokud například dojde k obnovení Trumpova prezidentství, USA mohou vyjádřit menší podporu Ukrajině a zlepšit vztahy s Ruskem. V takovém scénáři může Kreml upřednostnit lepší vztahy se Západem a může odepřít podporu čínskému boji proti USA,“ dohaduje se autor.
Své v celé šachové hře světové politiky hraje také Severní Korea. O tu se podle analytika Rusko s Čínou přetahují. A Čína má obavy, aby se Severní Korea neodvrátila od čínského režimu a nenapřela své sympatie k Rusku. Pro Čínu by to byl velmi nepříjemný okamžik. Chee Meng Tan zmínil návštěvu dvou vysoce postavených politiků Číny v Koreji. A to v době, kdy obchod se zbraněmi dodávanými do Ruska jen kvete. Je to důvod pro řevnivost mezi Čínou a Ruskem? Podle Chee Meng Tana se jím může stát.
Už jen proto, že Severní Korea na Čínu hledí s jistou záští podpořenou historickou zkušeností, kdy byla dlouhá staletí čínským vazalem. Chee Meng Tan zmínil i konflikt mezi Severní Koreou a Jižní Koreou, kdy se Čína na podporu severokorejského režimu chovala velmi přezíravě. Čína má strach, že se kormidlo severokorejské diktatury ve svých sympatiích přelije k Rusku.
„Ten strach není neopodstatněný. Severní Korea má tradici vzdorovat Číně. Vzdor přišel v podobě popravy pročínského strýce Kim Čong-una, atentátu na Kim Čong-nama v Malajsii nebo významných severokorejských testů zbraní. Ještě důležitější je, že Peking se obává, že pokud se Severní Korea stane plnohodnotnou jadernou mocností, mohla by dokonce odpálit jaderné zbraně na čínské půdě,“ čte Chee Meng Tan světové dění s tím, že Rusko by rozvoj severokorejského jaderného arzenálu mohlo podpořit.
Návštěva dvou významných čínských politiků v Pchjongjangu je podle analytika Chee Meng Tana velmi významná, a že čínská delegace měla severokorejského diktátora utvrdit v tom, že Čína je neochvějná v podpoře tamního režimu i společnosti. Podotýká, že Čína posílá technologie do Ruska i proto, aby se Rusko nestalo závislé na zbrojení z Pchjongjangu.