Podobná strategie by mohla Washingtonu přinést výhody v rámci jeho soupeření s Čínou. (casopisargument.cz)
V říjnu 2024 Donald Trump prohlásil, že spojení Ruska a Číny je nežádoucí a že bude usilovat o jejich rozdělení. Nedávné Trumpovy diplomatické snahy vůči Rusku a rostoucí rozkol s Ukrajinou mohou signalizovat americkou strategii, jejímž cílem je distancovat Moskvu od Pekingu, napsal pro Asia Times americký analytik Andrew Taffer.
Přiblížení Ruska k USA by navzdory všem problémům mohlo oslabit vnímané spojenectví mezi Pekingem a Moskvou a umožnit USA zaměřit se na Čínu. To má za cíl obrátit strategii Henryho Kissingera z dob studené války. Ta izolovala Moskvu tím, že se angažovala v Pekingu. Za současných okolností je však oddělení Číny a Ruska obtížné a nákladné, píše článek.
Rusko ze vztahu s Čínou, který zahrnuje obranné a obchodní partnerství i sdílené ideologie namířené proti Západu, významně těží. Silné osobní pouto mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem jen posiluje jejich vazby, zejména po ruských akcích na Krymu v roce 2014.
Washington má Moskvě co nabídnout – například vyzvat Ukrajinu, aby se vzdala ůzemí, souhlasit s příměřím, zabránit Ukrajině ve vstupu do NATO a zrušit hospodářské sankce vůči Rusku. Bez zvýšení vojenské pomoci Ukrajině si Rusko pravděpodobně udrží území, které okupuje, a členství Ukrajiny v NATO zůstane nemožné.
Rusko také pravděpodobně nebude riskovat své vazby s Čínou kvůli zmírnění sankcí. V takovém případě by požadovalo nákladné změny v oblasti bezpečnosti Evropy. Někteří se domnívají, že snahy vrazit klín mezi Čínu a Rusko selžou. Nejvíce konfrontační strategie by však mohla Washingtonu pomoci účinněji vytvořit odstup mezi Moskvou a Pekingem.
Americký tlak v minulosti zvýšil napětí mezi Čínou a Ruskem. Eisenhowerova nátlaková politika zdůraznila rozdíly mezi čínskými a ruskými zájmy týkajícími se Tchaj-wanu. V roce 1958 vyvolal Mao Ce-tung tchajwanskou krizi, protože byl frustrován americkou podporou ostrova. Čínské kroky vedly k americkým jaderným hrozbám, což znepokojilo Moskvu, která se obávala, že bude zatažena do jaderného konfliktu kvůli Tchaj-wanu, který pro ni nebyl příliš zajímavý.
Tato krize přiměla Nikitu Chruščova přehodnotit vojenskou podporu Číně, což vedlo Moskvu k odložení transferů jaderných technologií, a nakonec ke stažení všech expertů z Číny, což v roce 1960 znamenalo čínsko-sovětský rozkol.
V současné době by tlak USA mohl prohloubit rozdílné zájmy Číny a Ruska, pokud jde o Ukrajinu. To by znamenalo posílení vazeb s Kyjevem a zvýšení vojenské pomoci a zároveň hrozbu ekonomických sankcí Pekingu za podporu Moskvy.
Zájem Číny o Rusko je omezený; jejím cílem je pomoci Rusku, aniž by jí to přineslo značné náklady. Zvýšený tlak USA by mohl vyvolat třenice mezi Čínou a Ruskem, což by později umožnilo lepší podmínky pro vyjednávání a potenciálně přineslo strategické výhody pro USA v jejich soupeření s Pekingem.
Celý text v angličtině je zde.