Do klubu zatím patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Nyní se k nim 1. ledna připojí Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Argentina, Egypt a Etiopie. (casopisargument.cz)
Skupina států BRICS se na svém summitu v Johannesburgu, který proběhl tento týden, rozhodla přijmout šest nových členů. Jsou jimi: Argentina, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Tyto státy budou přijaty jako plnoprávní členové s rovnými právy a jejich členství začne 1. ledna 2024, čímž se počet členů skupiny zvýší z pěti na jedenáct.
„Toto rozšíření je historické,“ uvedl čínský prezident Si Ťin-pching na čtvrteční tiskové konferenci v Johannesburgu. Zdůraznil, že rozhodnutí bylo jednomyslné. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva uvedl, že rozšíření posílilo víru mnoha států v multipolární světový řád. Země BRICS mají „různé perspektivy, ale společnou vizi lepšího světa“, uvedl jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, hostitel letošního summitu. Oznámil, že po tomto prvním rozšíření budou následovat další.
Skutečnost, že se země dokázaly dohodnout na tak rozsáhlém rozšíření, je především úspěchem pro Čínu. Prezident Si Ťin-pching usiloval o rozšíření BRICS již několik let a byl podporován Ruskem.
Zájmy globálního Jihu
Jak vyplývá z oznámení Cyrila Ramaphosy na závěr summitu, bylo vyjádřeno očekávání, „že hospodářské partnerství BRICS přinese hmatatelné výhody pro naše komunity a životaschopná řešení společných problémů, kterým čelí země globálního Jihu“.
„Sdíleli jsme naši vizi BRICS jako zastánce potřeb a zájmů národů globálního Jihu. Mezi ně patří potřeba prospěšného hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a reformy mnohostranných systémů. Znovu jsme potvrdili náš závazek k inkluzivnímu multilateralismu a dodržování mezinárodního práva, včetně cílů a zásad zakotvených v Chartě OSN,“ uvedl dále.
V textu jsou rovněž zmíněny finanční instituce a mezinárodní organizace, které by měly sehrát „konstruktivní úlohu při vytváření globálního konsensu o hospodářských politikách“.
„Zaznamenali jsme, že v celosvětovém měřítku se prosazuje používání místních měn, alternativních finančních mechanismů a alternativních platebních systémů. Jako země BRICS jsme připraveni prozkoumat možnosti zlepšení stability, spolehlivosti a spravedlnosti globální finanční architektury,“ upozornil Ramaphosa.
Nutnost řešit dluhy
Na summitu byla přijata deklarace s názvem Johannesburg II, která odráží klíčová poselství BRICS v otázkách globálního hospodářského, finančního a politického významu. Kromě jiného se v ní zmiňuje, „že vysoká úroveň zadlužení v některých zemích snižuje fiskální prostor potřebný k řešení probíhajících rozvojových problémů, které zhoršují vedlejší účinky vnějších šoků, zejména prudkého zpřísnění měnové politiky ve vyspělých ekonomikách. Rostoucí úrokové sazby a přísnější podmínky financování zhoršují zranitelnost dluhu v mnoha zemích.“ Podle prohlášení je nutné „řádně řešit mezinárodní dluhovou agendu, aby se podpořilo hospodářské oživení a udržitelný rozvoj, a zároveň zohlednit zákony a vnitřní postupy jednotlivých zemí.
Význam zemědělství
Deklarace také poukazuje na skutečnost, že země BRICS produkují třetinu světové produkce potravin, a „znovu potvrzují svůj závazek posílit spolupráci v oblasti zemědělství a podporovat udržitelné zemědělství a rozvoj venkova zemí BRICS v zájmu zvýšení potravinové bezpečnosti v rámci BRICS i v celosvětovém měřítku“.
BRICS a spolupráce s Afrikou
Byla vyjádřena podpora Agendě 2063 Africké unie a úsilí Afriky o integraci, mimo jiné prostřednictvím vytvoření Africké kontinentální zóny volného obchodu. AfCFTA (African Continental Free Trade Area) je připravena vytvořit předvídatelné prostředí pro investice, zejména do rozvoje infrastruktury, a poskytuje příležitost najít synergie s partnery v oblasti spolupráce, obchodu a rozvoje na africkém kontinentu. Jak zdůrazňuje prohlášení, „je důležité posílit partnerství mezi zeměmi BRICS a Afrikou, aby se uvolnily vzájemně výhodné příležitosti pro zvýšení obchodu, investic a rozvoje infrastruktury.
Do popředí se dostává význam otázek, jako je industrializace, rozvoj infrastruktury, potravinová bezpečnost, modernizace zemědělství pro udržitelný růst zdravotní péče a řešení změny klimatu, pro udržitelný rozvoj Afriky. Jelikož africký kontinent zůstává na okraji globálního obchodního systému a může díky spolupráci s BRICS mnoho získat.