Přední belgický odborník na energetiku tvrdí, že energetická krize v Evropě je konečně zažehnána, vyjadřuje však obavu ze zániků evropských průmyslových podniků či jejich přesunů jinam. (casopisargument.cz)
Damien Ernst je profesorem elektrotechniky na univerzitě v Liège. Na X (dříve Twitter) tento odborník napsal, že pokles cen energií pravděpodobně „zabije” i vysokou míru inflace v Evropě. „Ceny plynu a elektřiny se v EU téměř vracejí na předkrizovou úroveň u termínovaných produktů,” tvrdí Ernst. „To by mělo utlumit evropskou inflaci, která byla tažena především energiemi.” Toto tvrzení pak podporují klesající ceny plynu, které se nyní pohybují těsně nad 32 EUR za megawatthodinu (MWh) na nizozemském systému TTF (Title Transfer Facility), který je nejčastěji používaným evropským cenovým měřítkem. To je přibližně o třetinu méně než loni touto dobou a o 10 % méně než v lednu 2022. Maximální velkoobchodní ceny elektřiny v EU klesly i v listopadu, kdy spadly na o něco více než polovinu ceny z listopadu 2022 a 2021. Ernst říká, že evropské ceny energií jsou nyní v reálném vyjádření srovnatelné s cenami před deseti lety: „Pokud počítáme inflaci ve výši zhruba 25 % od roku 2014, kdy se ceny pohybovaly kolem 24 až 26 eur za MWh, má dnešních 32 eur stejnou hodnotu. Nesmíme zapomínat, že v letech 2018 až 2020 jsme si užívali extrémně nízkých cen. Dnes platíme za plyn správnou cenu a ‚krize’ je skutečně za námi.”
Pokles cen energií tedy zbrzdil evropskou inflační krizi, kdy inflace v eurozóně v listopadu klesla na 2,4 %, což je jen nepatrně nad 2% cílovou mírou ECB a výrazně pod maximem z října 2022, kdy dosáhla 10,6 %. Míra inflace v Belgii je v současné době dokonce záporná. Ernst přičítá pokles cen různým faktorům, včetně příznivého počasí a zvyšující se energetické účinnosti. Znepokojivější je však podle něj to, že pokles je částečně také důsledkem rostoucí deindustrializace Evropy. „Průmyslová poptávka se navzdory klesajícím cenám nezvyšuje,” uvedl. „V Evropě se uzavřela řada průmyslových odvětví. Příkladem je odvětví dusíkatých hnojiv, které po prudkém nárůstu cen přesunulo svou výrobu. Jejich návratu se pravděpodobně nedočkáme. (V Evropě tuto absenci nahrazuje například import dusíkatých hnojiv do Evropy z USA, pozn. aut.)”
Ernst rovněž varoval, že k opětovnému vzestupu cen by mohlo dojít, pokud by v nadcházejících měsících nastalo chladnější počasí nebo pokud by došlo k eskalaci probíhajících konfliktů mezi Ruskem a Ukrajinou nebo Izraelem a Hamásem. Zajímavé je, že Ernstovy současné mírně optimistické poznámky jsou ve výrazném kontrastu s jeho výroky, které pronesl před necelými dvěma měsíci, kdy prohlásil, že Evropa „zůstává v krizi”, a jako důkaz uvedl zejména rozpad evropského průmyslového sektoru. „Předtím jsme čelili ‚extrakrizi’,” řekl Ernst v listopadu. „Nyní máme jen krizi s cenami dvakrát vyššími, než je průměr. Podle belgického odborníka, ve srovnání se Spojenými státy velmi trpí především evropský průmyslový sektor. „Neřekl bych, že krize skončila, spíše se rýsuje. Nejsme již v akutní fázi, ale ve fázi chronické, která však nadále ochuzuje občany a podniky,” dodává Ernst.