Americký komentátor Ted Snider říká, že bývalý americký prezident Joe Biden a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj budou muset vysvětlit, jaké cíle vlastně obě země měly a zda stálo za to položit za ně statisíce lidských životů a miliardy dolarů. Po třech letech války je totiž jasné, že Rusko nebylo oslabeno, Ukrajina nedostane pozvánku do NATO a neobnoví své hranice z období před rokem 2014. (parlamentnilisty.cz)
Podle Snidera dnes vůbec není snadné říci, k čemu ukrajinská válka vlastně byla. Velmi brzy se totiž na ukrajinské cíle naroubovaly cíle USA a tento hybridní spletenec bylo těžké rozplést. „Je to válka, která je v mnoha ohledech… větší než Ukrajina,“ prohlásilo ministerstvo zahraničí v prvních týdnech války. Ale ať už byly tyto cíle jakékoli, žádné se nejspíše nesplní. Ukrajina se členství v NATO nedočká, nedojde k obnovení celého jejího území a nedojde k oslabení Ruska.
„Bývalý prezident Joe Biden má co vysvětlovat, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj,“ tvrdí Snider v komentáři pro The American Comservative. Zelenskyj bude muset vyčerpanému národu vysvětlit, proč se vydal na cestu války místo cesty diplomacie po istanbulských jednáních v březnu a dubnu 2022. „V té době se mohlo splnit to, co se ještě zdálo být ukrajinskými cíli – zachování suverenity a stažení ruských vojsk do předválečných hranic. Zelenskyj musí vysvětlit, proč podlehl tlaku Západu a usiloval o širší cíle. Bude muset vysvětlit, proč sledování těchto širších cílů stálo za ztrátu tolika životů. A pokud má politicky přežít, bude muset najít někoho, na koho by to svedl,“ říká Snider.
Zelenskyj už loni vyhodil Valerije Zalužného, který působil jako vrchní velitel ukrajinské armády. Nyní ukrajinská bezpečnostní služba zatkla dva generály a jednoho plukovníka na základě obvinění, že nechránili ukrajinské území před ruským postupem. „Ale obviňování generálů nebude stačit k tomu, aby byl Zelenskij zproštěn viny,“ má jasno Snider.
Válka totiž samozřejmě pokračovala i po Zalužném a nadále se zhoršovala. A na obviňování polních velitelů nikdo neskočí. „Bránili jsme obrovský pás pohraničí, v prvních hodinách útoku jsme bojovali na život a na smrt,“ řekli vojáci jedné brigády poté, co byl jejich bývalý velitel zatčen. „Chyběli nám lidé, munice i podpora, ale bojovali jsme, bojovali jsme pod vedením našeho velitele!“
Ukrajina aktuálně už nemá v poli dostatek mužů ani zbraní, aby ruský postup zadržela. Čím déle bude válka trvat, tím více území bude ztraceno a další muži a zbraně nejsou na cestě. „Problém Ukrajiny není v tom, že by jim docházely peníze,“ řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio, ale v tom, že jim docházejí Ukrajinci.“
Zelenskyj bude muset obvinit někoho výše postaveného než polní velitele. V posledních týdnech část této viny dokonce svalil na Bidena a stěžoval si na nedostatečnou podporu. „Při vší úctě ke Spojeným státům a administrativě nechci, aby se opakovala situace, jakou jsme měli s Bidenem,“ prohlásil Zelenskyj nedávno v podcastu.
„Jednoho dne bude muset Zelenskyj Ukrajincům vysvětlit svůj podíl na tragédii. Bude muset obhájit své rozhodnutí ustoupit tlaku Západu, aby s Ruskem nic nepodepisoval, ale bojoval,“ tvrdí Snider a připomíná slova Donalda Trumpa, který v týdnu uvedl, že: „Zelenskyj… to také neměl dopustit. Není to žádný anděl. Zelenskyj se rozhodl, že chce bojovat.“
Jenže vina podle Snidera leží i na Spojených státech a administrativě Joea Bidena. I ten bude muset jednoho dne vysvětlovat, k čemu byla válka na Ukrajině po slibných jednáních v Istanbulu.
Bidenova administrativa opakovaně slibovala Ukrajině vše, co potřebuje, na tak dlouho, jak bude třeba. Ale nikdy vlastně nepřišla odpověď na to, jaké reálné cíle Ukrajinci mají. Podle Bidenova úředníka Rady pro národní bezpečnost Erika Greena nebyla americká podpora Ukrajině nikdy určena k tomu, aby vytlačila Rusko z jeho území a obnovila jeho územní celistvost.
„Záměrně jsme nemluvili o územních parametrech,“ řekl Green v rozhovoru pro Time. „Důležitějším cílem bylo, aby Ukrajina přežila jako suverénní, demokratická země, která může svobodně usilovat o integraci se Západem,“ uvedl Green.
Od začátku ale bylo zřejmé, že mohlo jít jen o integraci ekonomickou a kulturní. Pro ruskou stranu je totiž neutralita Kyjeva „klíčovým bodem“ pro jakékoliv vyjednávání. „Pokud by na jaře roku 2022 došlo k dohodě, stále suverénní Ukrajina by si ponechala svobodu usilovat o ekonomickou a kulturní – nikoli však vojenskou – integraci se Západem,“ vysvětluje Snider.
Washington podle něj dobře věděl, že ukrajinská protiofenziva s velkou pravděpodobností nemůže být úspěšná a že Kyjev nemá výcvik ani zbraně potřebné k vyhnání ruských sil z Donbasu. A podle zprávy z počátku roku 2023 věděli, že znovudobytí Krymu není „moudrý krok“, a „aktivně k tomu Ukrajinu nepodporovali“.
„Pokud Biden nebyl připraven poskytnout Ukrajině vše, co potřebuje ke znovuzískání svého území, a pokud nebyl připraven nabídnout Ukrajině členství v NATO, o čem pak byla americká podpora války?“ ptá se Snider.
„V prvních týdnech války existovala věrohodná naděje, která stála za prozkoumání, že by si Ukrajina mohla udržet velkou část svého území a zároveň se vyhnout katastrofálnímu krveprolití a ničení životů. Washington zvolil jinou cestu a je povinností Bidena vysvětlit proč,“ dodává komentátor, že pokud ve skutečnosti cílem Spojených států byla snaha oslabit Rusko, která navíc byla neúspěšná, ukrajinský lid byl „krutě oklamán“.