Island – ostrov v severním Atlantiku, který v dávných dobách vzniknul jako ohromná sopečná vyvřelina, je nejen atraktivní turistickou destinací nabízející pozoruhodnou a malebnou rozervanost drsné severské krajiny, je především pro svoji zeměpisnou polohu významným strategickým bodem. (institutvk.cz)
Na půl cesty mezi Evropou a Severní Amerikou byl vždy místem s mimořádným významem. Vikingy dobyt, velrybáři osídlen, spojenci v obou světových válkách využíván jako důležitý opěrný námořní i letecký bod, v poválečném období jeden ze zakládajících členů Severoatlantické aliance. Na počet obyvatel zdánlivě nepodstatná země, z hlediska vojenských zájmů klíčový bod v severním Atlantiku, o nějž mají celá dlouhá desetiletí skrytý i otevřený zájem světové velmoci.
Island má vysokou životní úroveň, která se opírá o výkonnou ekonomiku. Příjmy země dominantně těží z cestovního ruchu a s ním spojených služeb. Průmysl stojí na energeticky náročné výrobě hliníku, ke které používá výhradně geotermální energie. Její málem nevyčerpatelné zásoby ostatně překvapí každého, kdo byl na Islandu v zimě. Hustota a intenzita pouličního osvětlení napájená zdroji z geotermální energie tam úspěšně vytváří dojem denního světla uprostřed dlouhé polární noci (což jsem v únoru 1997 s vládní delegací premiéra Václava Klause zažil). Zemědělství téměř výhradně stojí na rybolovu. Lov ryb a zpracovatelský průmysl tohoto bohatství tvoří téměř 40 % islandského vývozu.
Ač Island nemá vlastní armádu, v sousedství Keflavíku je významná letecká základna od roku 1951 obývaná a využívaná americkými leteckými silami. Základna s trvalou americkou posádkou sice byla v roce 2006 opuštěna, Američané ji však spolu s dalšími spojenci stále využívají k hlídkování nad severním Atlantikem a částí Arktidy. Island je od roku 1994 členem Evropského hospodářského prostoru, je součástí tzv. Společného trhu, ale protože není členem Evropské unie, nepodléhá – což je velmi důležité – jednotné unijní zemědělské a rybolovné politice. A to je pro Islanďany velmi podstatný fakt.