EU dosud Ukrajincům nabízela ochranu. Teď některé z nich může posílat zpátky do války, píše v komentáři Milan Daniel. (casopisargument.cz)
V ČR žije podle oficiálních údajů přibližně 600 tisíc občanů Ukrajiny. Odhaduje se, že zhruba polovinu tohoto počtu tvoří práce (většinou i boje) schopní muži v produktivním věku. Tito lidé odešli ze své země dílem proto, že se v ní nedalo důstojně žít, dílem z vypočítavosti, dílem z obav o své životy. Netřeba tento text ilustrovat počty obětí nesmyslné války, ani příběhy těch, kteří unikli lovcům lidí, kteří se snaží po celé Ukrajině dodat do téže války chybějící kanónenfutr. I vyslovení odpůrci války však při pohledu na množství ukrajinských imigrantů mlčky (někteří dokonce s jistým zadostiučiněním) přijímají „argument“, že tito lidé, muži zejména, by se měli vrátit „bojovat za vlast“.
Praxe evropských úřadů udělování statutu dočasné ochrany z humanitárních důvodů byla pochopitelná. Přes zátěž, kterou institut pro členské státy představuje, pomohla statisícům, spíše však milionům lidí k mírovému a relativně důstojnému životu. V tom množství osudů se samozřejmě našlo i nemálo případů politováníhodného zneužití, s tím se však v té záplavě muselo počítat. Tolerance vůči nezákonnému jednání nikdy nebyla a není na místě.