Trhy reagují omezeně jak na očekávání mírových jednání mezi USA a Íránem, tak na zklamání z obnoveného nepřátelství. Zachraňují to strategické zásoby, ale vynořil se problém životnosti zásobníků. (vasevec.info)
Dopady íránské války na světovou ekonomiku jsou značně tlumené z řady důvodů. Nejvíc pomohl výrazný pokles čínské poptávky, která čerpá z vlastních strategických zásob a zároveň snižuje spotřebu. Podle statistik v Číně (a Indii) začala poprvé v loňském roce spotřeba fosilních zdrojů klesat, včetně uhlí. V energetice je nahrazují obnovitelné zdroje a v dopravě elektromobilita. Podíl elektrických aut na čínském trhu s novými vozy se loni přiblížil ke dvěma třetinám. (Export Volkswagenu do Číny klesl o čtvrtinu.)
Kolik ropy světu chybí? Podle Mezinárodní agentury pro energii (MEA) vypadne z trhu do konce roku 1,5 miliardy barelů. V Hormúzském průlivu uvázla necelá pětina z běžně obchodovaných objemů kolem 100 milionů barelů denně.
MEA se ujala koordinace uvolňování strategických zásob jednotlivých zemí v celkovém rozsahu 400 milionů barelů, což by odpovídalo zhruba měsíčnímu výpadku totálně zašpuntované produkce z celého Perského zálivu. Ten však totálně zašpuntovaný není, více se začaly využívat ropovody a tu a tam nějaký tanker propluje.
Na české spotřebitele Íránská válka zatím moc nedoléhá, protože česká ekonomika je nastavená na zdroje odjinud. Platí to i pro Evropu, které pomáhá růst vývozu břidličné ropy z USA.
Samotné Spojené státy jsou na tom jinak, těm růst těžby domácí ropy moc nepomůže. Jejich rafinérie jsou nastaveny na kyselou těžkou ropu z Blízkého východu a nemohou ji rychle nahradit něčím jiným. Proto taky převzaly největší porci čerpání ze strategických zásob v rozsahu 172 milionů barelů.