Svět je dialektický. Výroky mohou platit i neplatit současně. Za stejný výrok někomu dříve spílali, teď se k němu sami hlásí. A co je zajímavé? Nikdo to nepovažuje za divné. Nikdo neřekne: mýlili jsme se, omlouváme se, změnili jsme názor. (institutvk.cz)
Ono se pak lépe ten názor mění dál a dál. Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil. Tak třeba s těmi plynovody Nord Stream 1 a 2. Měly zajistit Německu laciný ruský plyn, aby si Němci mohli odstavit uhelné a jaderné elektrárny a získat čas, než je nějakým zázrakem stejně levně nahradí. Jenže ten plyn byl ruský. A platit peníze Rusům je zlé.
Zavřít kohoutky nestačí, to by lidé brblali, že je trápí energetická drahota, a tlačili by na znovuotevření. Je to třeba zničit. Ale to je sabotáž. Terorismus. Kriminální násilný čin. Nebo ne? Nebo je to prozíravý a hrdinský krok? Obojí současně! Ze stejných úst! Prostě: dialektika.
V Itálii zatli ukrajinského agenta. Měl řídit skupinu sabotérů, která tehdy u dánského pobřeží vykonala onen teroristický/hrdinský akt. Italové ho teď nejspíše vydají Němcům. Ale co s ním pak Němci provedou? Zavřou do basy? Nebo mu dají metál? A co takhle obojí? Protože dialektika, ne?
Ta už je v našem světě krásně zavedena a všichni dělají, jakože nic. Říkali jste před třemi lety, že na Ukrajině je třeba okamžitě přestat střílet a začít vyjednávat, neklást ultimáta a snažit se o všestranně přijatelnou a výhodnou dohodu? Pak jsme byli chcimíři, kolaboranti a dezoláti. Říkali jste to před dvěma lety? Byli jste putinovci, prorussáci a totalitní zrůdy. Říkali jste to před rokem? Byli jste svině nebo živlové patřící do kriminálu. Říkali jste to před měsícem? Byli jste všechno dohromady.