Země potřebuje novou koaliční vládu a realistický přístup k mírovým jednáním s Ruskem. (casopisargument.cz)
Pokračující bombardování a postup ruské armády naznačují, že pokud se nenajde řešení, Ukrajinu čeká temná budoucnost, píše americký vojenský analytik Stephen Bryen pro Asia Times. Jedním z navrhovaných řešení je vytvoření koaliční vlády na Ukrajině, která by podpořila jednání s Ruskem a izolovala prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenského tvrzení, že Ukrajina může válku vyhrát sama a nevzdá se žádného území, je přijímáno skepticky. Mnozí se domnívají, že ukrajinské vedení se snaží uklidnit občany uprostřed válečného chaosu.
Ke kritické chybě došlo v březnu 2022, kdy tehdejší britský premiér Boris Johnson údajně přesvědčil Zelenského, aby odmítl mírovou dohodu, která byla dříve dojednána v Istanbulu, protože se obával o stabilitu ukrajinské vlády (poznámka redakce: Johnson to odmítá). Toto rozhodnutí posunulo Zelenského postoj směrem k nekompromisním požadavkům, aby se Rusko stáhlo z Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin aby čelil důsledkům válečných zločinů, což omezilo jakékoli potenciální snahy o zprostředkování.
Podle Bryenova hodnocení Ukrajina čelí významným výzvám, protože jí docházejí zbraně i vojáci a ztrácí území. Situace se zhoršuje i kvůli zničení zásobovacích tras a zdrojů. Rusko naopak disponuje velkými vojenskými rezervami, které dosud nevyužilo, a Ukrajina se potýká s dalším náborem vojáků a zvyšující se dezercí.
Ruská válečná výroba je údajně na historickém maximu, zatímco ukrajinští dodavatelé se potýkají s problémy. Americká armáda pohrozila zrušením zakázky společnosti General Dynamics, která ve spolupráci s tureckou firmou staví v Texasu továrnu na 155mm dělostřelecké zbraně, a poslala jí dopis s výzvou k vysvětlení zpoždění a nedostatku strojů. Přibližně ve stejnou dobu oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth, že některé dodávky, včetně raket a 155mm granátů, nebudou na Ukrajinu dodány. Oznámení amerického ministra vyvolalo obavy z vyčerpání zásob zbraní USA. USA se totiž rovněž potýkají se zpožděním ve výrobě a problémy v dodavatelském řetězci. Budoucnost nezávislosti Ukrajiny je ohrožena, přičemž NATO pravděpodobně nezasáhne. Jaké je řešení?
Bryen píše i o dalších strategiích pro jednání s Ruskem ohledně probíhajícího konfliktu. Podle něj by prezident Trump měl využít istanbulskou dohodu z roku 2022 jako výchozí bod pro další diplomatická jednání, a to navzdory tvrzením Ruska, že je zastaralá. Trump by tak získal konkrétní základ pro jednání namísto současných vágních plánů. Americký analytik v článku zdůrazňuje, že USA mají významný vliv, včetně přístupu na trhy, sdílení technologií a investičních příležitostí na Ukrajině, které by mohly pomoci při obnově oblastí zasažených válkou.
Bryen poukazuje na závažné vnitropolitické problémy Ukrajiny – odložené volby a represe vůči opozičním představitelům. Vytvoření koaliční vlády na Ukrajině by podle něj pomohlo dalšímu jednání o míru. Nová vládní koalice by rozdělila odpovědnost za případné dohody mezi relevantní politické aktéry a ochránila by Zelenského před obviněním ze zrady. Na závěr Bryen zdůrazňuje, že Ukrajina se nachází v kritickém okamžiku a musí předložit realistické návrhy, jinak riskuje prohru ve válce a politické nepokoje.