Oslavovaná dohoda o těžbě nerostných surovin uzavřená před několika měsíci se ukazuje být stejně křehká jako papír, na kterém byla sepsána, míní Jennifer Kavanaghová v příspěvku pro Responsible Statecraft. (casopisargument.cz)
Minulý týden ruské vojenské síly obsadily cenné ložisko lithia v Doněcké oblasti na Ukrajině, což je nejnovější úspěch moskevské letní ofenzívy.
Lithiové ložisko je podle odhadů odborníků poměrně malé, ale díky vysoké koncentraci a kvalitě rudy je přesto velmi žádané. Jedná se tedy přesně o ten druh suroviny, o kterou se Trumpova administrativa zdála mít velký zájem, když podepsala s Ukrajinou tolik očekávanou dohodu o těžbě nerostných surovin.
Reakce Washingtonu? Ticho po pěšině. Tato ztráta nevyvolala žádnou významnou reakci ze strany prezidenta Donalda Trumpa ani jeho poradců. Ukrajina a její podporovatelé, kteří doufali, že dohoda vytvoří trvalý a dlouhodobý zájem USA o Ukrajinu a její bezpečnostní budoucnost, budou jistě zklamáni.
Přestože se této události ve Spojených státech téměř nedostalo pozornosti, nabízí důležité poznatky o stavu války a vyhlídkách na mír v blízké budoucnosti.
Podle Kavanaghové „tento neúspěch jasně připomíná, že čas není na straně Ukrajiny. Pokračování války pravděpodobně nezlepší pozici Kyjeva na bojišti ani v jednáních“.
Stále se ozývají hlasy, které Ukrajinu vybízejí k dalšímu boji s argumentem, že Rusko je na pokraji kolapsu a že s trochou větší vojenské pomoci ze strany Evropy a Spojených států má Ukrajina šanci na vítězství. To je však pouhé přání. Putin si na Ukrajině vsadil příliš mnoho, než aby teď ustoupil, a věří, že Rusko je schopno absorbovat další bolest a v případě nutnosti i další boje. Ukrajina naopak neustále ztrácí území a s ním i cenné zdroje a ekonomický potenciál, které by mohly podpořit její rekonstrukci.
To, že dohoda nedokázala udržet Trumpovu podporu a zájem o Ukrajinu, by nemělo být překvapením. Jedná se o slabou dohodu s nejistými podmínkami, podepsanou prezidentem, který má větší zájem o uzavírání dohod než o jejich dodržování.
Mezitím opakované raketové a dronové útoky Ruska na ukrajinská města jsou dalším potvrzením toho, že Putin ještě neztrácí chuť do války a hodlá využít své výhody.
Celý článek si můžete přečíst zde v angličtině.