Situace na Blízkém východě posílila pozici zastánců tvrdé linie V Kremlu, kteří tvrdí, že USA nemají skutečný zájem na ukončení války na Ukrajině. (casopisargument.cz)
Probíhající válka na Blízkém východě, zejména izraelský útok na Írán, ovlivňuje konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, napsal analytik James David pro Global Risk Monitor (kopii newsletteru má redakce k dispozici). Pozornost se od Ukrajiny přesunula na Izrael a na USA, které se nejspíš připravují na vojenské akce. V Rusku tato situace posílila pozici zastánců tvrdé linie ve vládě, kteří tvrdí, že USA nemají skutečný zájem na ukončení války na Ukrajině tak, aby se braly ohledy na ruské zájmy. Dosavadní diplomatické kroky USA považují za strategii k dosažení vlastních cílů, což podle nich dokazují vojenské akce předcházející diplomatickým jednáním.
Mezi těmito zastánci tvrdé linie panují rozdíly v názorech na to, zda prezident USA Donald Trump postupuje podle plánované strategie, nebo je ovlivňován izraelskými představiteli. Nicméně se shodují, že to dokazuje, že Trump není schopen zajistit důvěryhodnou dohodu ohledně Ukrajiny. Navzdory této skepsi prezident Vladimir Putin myšlenku spolupráce s Trumpem nezavrhl, jak naznačil nedávný telefonát k Trumpovým narozeninám a také Putinova nabídka zprostředkování v íránské krizi. Trump však naznačil, že Rusko by mělo nejprve vyřešit své problémy na Ukrajině, což Moskva vnímá jako odmítnutí svých diplomatických snah.
Zastánci tvrdé linie v Kremlu také považují zrušení jednání o americko-ruských vztazích za další důkaz neochoty USA ke kompromisu. Analytici se domnívají, že americká administrativa věří, že Rusko bude pokračovat ve válce, dokud nedosáhne svých cílů. Vedle toho platí, že jakékoli narušení způsobené íránským konfliktem by mohlo snížit tlak sankcí na ruskou energetiku. To znamená, že Rusko nemá téměř žádnou motivaci válku ukončit.
V Moskvě posiluje rostoucí nepřátelství západoevropských vlád tvrdou linii v Kremlu a mnoho Rusů nyní považuje za hlavního nepřítele Německo, následované Velkou Británií a Francií. USA se ocitají až na čtvrtém místě tohoto seznamu.
Ukrajina mezitím čelí vážným výzvám v důsledku pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, který vedl ke stažení zbraní již dodaných Ukrajině a zpoždění dalších dodávek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj je údajně rozčilený z neúspěšného setkání s prezidentem Trumpem na summitu G7, kde Ukrajina místo očekávané pomoci ve výši 40 miliard dolarů obdržela pouze 1,4 miliardy dolarů. G7 také zamítla návrhy na snížení cenového stropu pro ruskou ropu a uvalení dalších sankcí.
Rusko využívá globální rozptýlení a zintenzivňuje vojenské operace, zejména v Sumské a Charkovské oblasti. Ruské síly se snaží obklíčit klíčová města a postupují také do Dněpropetrovské oblasti. Ačkoli jednání mohou být obnovena, očekávání významného pokroku jsou vzhledem k protichůdným postojům obou stran nízká.
Rostoucí obavy odborníků naznačují, že eskalace protiruských prohlášení v celé Evropě může vyvolat agresivnější reakci Moskvy. Komentáře evropských lídrů o možnosti války s Ruskem jsou Kremlem interpretovány jako ospravedlnění preventivních opatření, což vyvolává obavy, že napětí s NATO by mohlo vyústit v širší konflikt.