I když je omyl Černínského paláce pouhá nedůležitá figurka světového dění a nikdo ho nebere vážně, mohl se díky chybě v matrixu v podobě současné vládní koalice mlčky zúčastnit včerejšího neformálního zasedání ministrů zahraničí států Nato v Turecku. (facebook.com)
Tam mezi řečí Rubio zmínil i plán republikánského senátora Grahama s 500 procentními cly na státy, které kupují ruské energetické zdroje tj ropu, plyn a uran, (Graham se do historie zapsal „citlivým“ výrokem za Bidenovo prezidentství, že Amerika dobře investovala peníze na Ukrajině, protože Rusové umírají). Omyl nad tím jásá jak by to bylo „drtivé“.
Což o to, u Lindsey Grahama jako jednoho z přeživších neoconů a jestřábů americké intervencionistické politiky se při bližším pohledu dá logicky odvodit, odkud jeho vlhké sny o vojenských intervencích a americké dominanci pochází. Jako senátor za Jižní Karolínu, kde mají sídla a fabriky velká jména největších světových zbrojařů jako Boeing, Lockheed Martin, BAE Systems, General Dynamics Land Systems, FN Manufacturing, Force Protection aj. se dá chápat, že pokud by bylo po něm, nejraději by další balíček zbrojní podpory pro Ukrajinu a nejen pro ni. Když se válčí a zbrojí, je Jižní Karolína happy.
Otázka pro nás je tedy, je omyl Černínského paláce hloupý nebo kope za nějaké konkrétní firmy, když jásá nad sankcemi, které by způsobily prudký celosvětový růst cen energií? Grahamův plán sankcí se v americké administrativě totiž převaluje jako horký brambor. Všem je jasné, že podobné sankce by samozřejmě hodně ublížily Rusku, ale nejen jemu.
Na světovém trhu s exportem ropy má Rusko podíl kolem 20 procent, na trhu s plynem ca 15 procent, na trhu s jaderným palivem ca 25 procent, ale má 40 % světové kapacity pro obohacování uranu potřebného pro jaderné reaktory.
Velká část jeho exportu po hysterii Evropy v předchozích letech byla přesměrována zejména na asijské trhy, ale dodnes dováží mnoho evropských zemí ropu na příklad Slovensko, Maďarsko, Belgie, Francie, Španělsko, Nizozemsko a ano i Česká republika. Plyn dováží Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Itálie, Belgie, Francie, Španělsko, Řecko, Srbsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Nizozemsko, ale i Česká republika přes TAL. Uran dováží Bulharsko, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Francie a ano, zase i Česká republika.
Ovšem legračnější je pohled do světa. Ropu a produkty z ní kupuje především Čína, Indie, Turecko, Brazílie, Jižní Korea, Malajsie, Singapur. Co je ovšem legrace, kupuje jí i hlavní český dodavatel Azerbajdžán, který nám ale dováží určitě tu Azerbajdžánskou. I druhý hlavní český dodavatel Kazachstán kupuje ruskou ropu. Plyn kupuje zase Čína, ale i Turecko, Japonsko, Indie, Jižní Korea, Tajwan a u uranu se zase dostaneme k Číně, Indii, Turecku a dokonce k Spojeným státům. Velká legrace je také, že se o tom mluvilo právě v Turecku, které by to zasáhlo masivně a třeba turecké ropné produkty, které odebírají Spojené státy, Izrael nebo Ukrajina také.
Mě u zpravodajského roztleskávání Novinek, Idnesu nebo dokonce tzv. „Hospodářských novin“ fascinuje, že se neříká to B, které je i důvodem, proč se k tomu Trump nebo ministr financí Bessent staví tak vlažně a podle mého to neprojde ani když Rusko nepoklekne a neomluví se. Jistě, Rusko by to zasáhlo tvrdě. Je ovšem otázka, zda-li by to v ohledu na jeho ve srovnání malý státní dluh mohlo přinést nějakou změnu politiky.
Dále mě fascinuje, že se nikdo z médií nezamýšlí nad tím, že právě probíhají zcela vážná jednání mezi USA a Čínou o obchodní politice a potom, co Bessent vyjedná nějaké kompromisy, si omyl z Černínského paláce myslí, že přijde Graham a uvalí na Čínu 500 procent cel? Nebo na Turecko, na jehož žádost právě Trump akceptoval teroristu jako nového syrského vůdce a které má očividně velice dobré vztahy se Saudskou Arábií nebo Katarem, které chtějí nyní v USA investovat miliardy?
A hlavně, představme si, že odeberete z trhu takovou šíleností tak velkou část nabídky. Co by se asi s cenami stalo? A to po nedávné vlně světové inflace?
Pro chybu v matrixu a omyl Černínského paláce nebo Hospodářské noviny atd asi nic. Pro nás všechny ostatní, ale i pro Spojené státy by to byl zase velký průšvih.