Častokrát v diskuzích kolem Trumpovy iniciativy ukončit válku na Ukrajině zaznívá otázka, když tedy Ukrajina má přistoupit na ruské požadavky, jaké ústupky udělá Rusko.. (facebook.com)
Tuhle otázku slyšíme velice často od lidí, kteří „fandí“ Ukrajině a jsou naprosto pod vlivem jednostranných ukrajinských a západoevropských mediálních zpráv. Pod vlivem Zelenského věří i tomu, že Rusko atomovou bombu nepošle a na nějaké varování Orešnikem už dávno zapomněli.
V Oválné pracovně byl nyní na návštěvě norský premiér Jonas Gahr Støre a ve standardním otevřeném rozhovoru Trumpovo stylu za přítomnosti novinářů byl Trump přesně na toto téma dotázán. Jaké ústupky vlastně Rusko „dosud nabídlo, aby bylo dosaženo miru?“
A Trump na to suše odpověděl, že Rusko nabídlo „zastavení války, a nezabrání celé země“ a dodal, že to je „dost velký ústupek“.
Mnozí budou samozřejmě nesouhlasit a tvrdit, jak Ukrajina úspěšně válčí a opakovat hlouposti, že je Trump pod vlivem ruské propagandy.
Podle mého to vychází z překrouceného mediálního obrazu Trumpa, kde je zobrazován takřka jako jednotlivec a jakési cizí těleso v obrovské americké mašinérii tajných služeb a Pentagonu. Tento obraz, v mnohém podporovaný ukrajinskou rétorikou, vzbuzuje v mnohých pocit, že on na rozdíl od všech předešlých prezidentů USA nemá svodky, že k němu na stůl se nedostanou informace o tom, jak si Ukrajina stojí.
Vlastně ho medíální mainstream ukazuje jako někoho, kdo jen tak od boku rozhoduje na základě svých pocitů. A to je podle mého samozřejmě blbost. Je dobré si uvědomit, že Ukrajina je plně závislá na zpravodajských informacích USA a Pentagonu a Trump jako prezident má tyto informace z první ruky.
Vzpomněl jsem si znovu na rozhovor z 5. dubna v německém deníku Bild, kde zástupce šéfredaktora, aktivistický a proukrajinský novinář Paul Ronzheimer vedl diskuzi s generálem ve výslužbě Erichem Vadem, bývalým vojenským poradcem Angely Merkelové.
V tom rozhovoru Vad zmínil, že je nejen rád, že USA jednají, ale také kontroverzně řekl, že je rád, že se Rusku daří ve válce za použití pouze konvenčních zbraní. Po překvapeném pohledu Ronzheimera to Vad dovysvětlil. Podle něj se Rusko z Ukrajiny nestáhne a pokud by se mu nedařilo s konvenčními zbraněmi, tak využije taktické atomové zbraně.
Ronzheimer, který se označuje za válečného reportéra a nazval se v rozhovoru skromně „expertem“ na ukrajinský konflikt, je klasickým velkým zastáncem a podporovatelem pokračující vojenské a finanční podpory Ukrajiny ze strany Západu. Mluví o klasických argumentech jako boj za demokratické hodnoty a evropskou bezpečnost a že úspěch Ukrajiny je nezbytný, aby se zabránilo další ruské agresi v Evropě. Věří, že podpora dává Ukrajině reálnou šanci na úspěch.
Zastává typické a stále se opakující názory západního mainstreamu posledních tří let, že ruský pomalý postup dokazuje neschopnost Rusů porazit Ukrajinu. Dále, že Ukrajinci na základě osvobození oblastí kolem Kyjeva, Charkova a Chersonu v roce 2022 jsou schopní čelit ruské armádě a proto dodávky moderních zbraní a finanční pomoc umožňují Ukrajině nejen odolávat, ale potenciálně i získávat zpět území. V některých svých komentářích Ronzheimer dokonce naznačoval, že ukrajinské úspěchy na bojišti by mohly destabilizovat Putinův režim a tento scénář považuje za další důvod, proč má Ukrajina šanci.
Je docela zábavné, že i Ronzheimer odkazuje na zjištění amerických novinářů, že americké (a britské) zpravodajské služby poskytují Ukrajině klíčové informace o ruských pozicích a plánech. Už nedodává, že sami Britové poukázali na skutečnost, že klíčové informace mají Američané a že oni je nedokážou plně nahradit. Mnozí novináři už zapomněli na situaci Ukrajinců v Kursku, kde právě „vypnutí“ amerických zpravodajských informací vedlo ke zhroucení jejich invaze do Ruska (i když to uvedla i ČT cituji: Rusové postupují v Kurské oblasti, Ukrajině chybí zpravodajské informace).
Bývalý generál se mu snažil vysvětlit, že dodávky zbraní pouze konflikt prodlužují, zvyšují riziko širší války a nevedou k udržitelnému řešení, přičemž Vad je jedním z německých hlasů, které od začátku zdůrazňovaly jednání. Snažil se „expertovi“ vysvětlit, že Rusko záměrně volí strategii dlouhodobé opotřebovávací války, že pomalý postup na frontě není nutně důkazem neschopnosti, ale taktikou, která má za cíl vyčerpat ukrajinské zdroje, minimalizovat vlastní ztráty a udržet tlak na ukrajinskou armádu i ekonomiku. Vad je názoru, že v současné situaci už Ukrajina válku prohrála.
Dále se snažil protestujícímu novináři vysvětlit, že Rusko má větší zdroje (lidské, materiální, průmyslové), což dává převahu v dlouhodobé válce, že Ukrajina je dlouhodobě neudržitelně závislá na západní pomoci a že novináři jako Ronzheimer naprosto podceňují dlouhodobé limity Ukrajiny i rizika a že ignorují ruskou strategii.
Ronzheimer se ještě na konci rozhovoru snaží hledat chyby v minulosti, tvrdí, že byla chyba Ukrajinu předem nevyzbrojit nebo že měla být mnohem rychleji přijata do Nato. Vad na něj kouká, pak mu připomene, že 20 let se ruské zájmy ignorovaly a suše dodá, že kdyby se Ukrajina před válkou lépe vyzbrojovala nebo se dokonce chystaly přípravy ji rychle přijmout do Nato, tak by válka pouze vypukla mnohem dříve.
Ale odpověď samozřejmě všichni známe, je to všechno ruská propaganda..