Evropský parlament odmítá uznat gruzínské vládní představitele a vyzývá k novým volbám. „Samozvané autority nemají legitimitu,“ stojí v rezoluci Evropského parlamentu. Při jednání si vzal slovo europoslanec z frakce Patriotů pro Evropu, kterou spoluzakládal Andrej Babiš. „Jakým právem si myslíte, že ovlivňujete demokratickou volbu suverénního lidu? Vaše slova nejsou slovy dialogu a vzájemné úcty, které si národy zasluhují, ale přiznáním vměšování, které ilustruje evropskou aroganci!“ zaznělo v europarlamentu. (parlamentnilisty.cz)
Evropský parlament (EP) v ostré rezoluci odmítl uznat legitimitu gruzínských vládních představitelů jmenovaných po – podle EP sporných – parlamentních volbách 26. října 2024. Europoslanci označili volby za zmanipulované a vyzvali mezinárodní společenství, aby se připojilo k bojkotu gruzínské vládnoucí elity. Rezoluce přijatá 13. února 2025 poměrem 400 hlasů pro, 63 proti a 81 zdržených, zdůrazňuje, že jediným východiskem z politické a ústavní krize v Gruzii jsou nové parlamentní volby, které by měly proběhnout v příštích měsících pod mezinárodním dohledem.
Europoslanci odmítli uznat vládnoucí stranu Gruzínský sen a nového prezidenta Michaila Kavelašviliho. „Samozvané autority nemají legitimitu,“ uvádí rezoluce. EP nadále považuje Salome Zurabišviliovou za legitimní hlavu státu a vyzývá předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby ji pozval k účasti na nadcházejících jednáních Evropské rady a Evropského politického společenství.
Po volbách, které vyvolaly vlnu masových protestů, gruzínské bezpečnostní síly podle rezoluce EP násilně potlačily pokojné demonstrace. Europoslanci proto požadují, aby Rada EU a členské státy EU uvalily sankce na gruzínské představitele odpovědné za „demokratický úpadek, volební podvody, porušování lidských práv a perzekuci politických oponentů a aktivistů“. Mezi nimi jsou zmíněni prominentní oligarcha Bidzina Ivanišvili, premiér Irakli Kobachidze, předseda parlamentu Šalva Papuašvili, soudci vynášející politicky motivované rozsudky a mediální zástupci šířící dezinformace.
Rezoluce zopakovala závěry dřívějšího usnesení z listopadu 2024, v němž EP označil říjnové volby za „nesvobodné a nespravedlivé“. Europoslanci odsoudili údajné četné a závažné volební podvody, včetně zastrašování voličů, manipulace s hlasy, interference vůči pozorovatelům a médiím a údajné manipulace s elektronickými volebními systémy. „Výsledky vyhlášené gruzínskou centrální volební komisí neodrážejí skutečnou vůli gruzínského lidu,“ uvedli europoslanci.
EP vyzval k opakování voleb do jednoho roku pod přísným mezinárodním dohledem a pod nezávislou volební správou. Zároveň podpořil požadavky na nezávislé mezinárodní vyšetřování obvinění z volebních manipulací.
Europoslanci vyzvali EU a její členské státy, aby omezily formální kontakty s gruzínskou vládou a parlamentem. „Gruzínská politika je neslučitelná s euroatlantickou integrací,“ zdůraznili. Rezoluce také odsoudila „systematické zasahování Ruska do gruzínských demokratických procesů“, včetně šíření dezinformací, jako je konspirace „Globální válečná strana“, která obviňuje gruzínskou opozici z touhy zatáhnout zemi do války s Ruskem.
EP vyjádřil hlubokou lítost nad tím, že vládnoucí strana Gruzínský sen opustila cestu k evropské integraci a ke členství v NATO. Zároveň zdůraznil neochvějnou podporu legitimním evropským aspiracím gruzínského lidu. „Gruzínský lid si zaslouží svobodnou a demokratickou budoucnost,“ uzavřeli europoslanci.
Gruzii byl status kandidátské země EU udělen v prosinci 2023. Nedávné události však podle EP vážně ohrožují její šance na další postup v integračním procesu.
Do „boje o demokracii v Gruzii“ se zapojil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten na síti X otevřeně podpořil gruzínskou opozici. „Setkal jsem se Giorgijem Gachariou (bývalým gruzínským premiérem, pozn. red.) a ujistil ho, že Česko stojí při všech, kdo v Gruzii hájí demokracii a svobodu. Odsuzujeme násilí proti opozici a novinářům, podporujeme občanskou společnost a jasnou proevropskou cestu Gruzie,“ napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.
Nad usnesením EP se pozastavil mj. francouzský europoslanec Thierry Mariani z frakce Patrioti pro Evropu. A to ze zcela jiné optiky, než Jan Lipavský. „V Evropském parlamentu právě skončilo únorové plenární zasedání. A jako obvykle se vyznačovalo diskusemi a hlasováními o mezinárodních textech, v nichž Evropský parlament, který se staví do role soudce, dává některým dobré body, jiným špatné body a dalším varování,“ řekl Mariani.
Součástí tlaku na Gruzii byl i tlak na Srbsko. „Společné mají to, že tyto dvě země jsou odsuzovány nebo sankcionovány Evropským parlamentem, protože jejich vlády dělají podle Evropského parlamentu něco skandálního. Rozhodly se hájit zájmy své země,“ míní europoslanec Mariani.
Podle Marianiho došlo podle oficiální zprávy OBSE při volbách v Gruzii skutečně k nesrovnalostem, ale k takovým, které by neovlivnily výsledek voleb. Navíc zpráva podle Marianiho konstatuje, že k žádnému ruskému vměšování nedošlo. Přesto Evropský parlament ve svém usnesení volá po nových volbách. „Ve skutečnosti dnes opravdu nevíme, proč musíme znovu žádat Gruzii o uspořádání nových voleb,“ podivuje se Mariani.
Hlavní bod úrazu byl podle Marianiho v tom, že Gruzie odmítla uvalit na Rusko sankce. A vzpomenul na to, jak byl na konci minulého roku v Gruzii v rámci svého mandátu na misi. „Evropští lídři řekli, že Gruzie musí přijmout sankce proti Rusku. Že musí podniknout kroky i na svých hranicích a tak dále. A co řekli Gruzínci? Řekli, promiňte, znáte naši zeměpisnou polohu? Chcete, abychom se odřízli od našeho hlavního ekonomického partnera? Chcete, aby stovky tisíc Gruzínců, kteří jsou v Rusku, byly poslány zpět do své země?“ řekl Mariani.
Připomněl i rok 2028, kdy proběhla krátká válka mezi Gruzií a Ruskem. „Gruzínci předtím obdrželi mnoho zpráv o podpoře ze Západu. A pak byli sami, opuštěni, a ztratili 20 % svého území. A gruzínská vláda teď nejprve myslela na zájmy Gruzie, místo aby potěšila ty pány a dámy v Bruselu, kteří požadovali, aby Gruzie zaujala velmi ofenzivní postoj vůči Rusku,“ ukázal europoslanec Mariani.
Mariani připomíná, že Brusel se vůči Gruzii i vůči Srbsku chová silově. „Tyto dvě vlády mají jednu zásadní chybu. Raději hájily zájmy svého státu, zájmy svých občanů, než přání Bruselu. Můžeme je z toho vinit? A nedá jim historie za pravdu?“ klade řečnickou otázku na závěr europoslanec Thierry Mariani.
Svůj postoj Mariani zopakoval i na zasedání Evropského parlamentu na mikrofon. „Jakým právem si myslíte, že ovlivňujete demokratickou volbu suverénního lidu? Vaše slova nejsou slovy dialogu a vzájemné úcty, které si národy zasluhují, ale přiznáním vměšování, které ilustruje evropskou aroganci! V Gruzii lidé promluvili. Nic než lidé. OBSE to navíc potvrdila ve své zprávě ze dne 20. prosince 2024. Není v ní zmíněno žádné zahraniční vměšování,“ vmetl Evropskému parlamentu do obličeje Mariani.
A naložil europarlamentu za tiché přihlížení zjevnému násilí v ulicích Gruzie. „Tleskáte tady tomu, že Evropská unie není ochráncem demokracie, ale komplicem chaosu. Tato země, Gruzie, je svobodná, přestaňte ji směšně mistrovat! Gruzínci chtějí Evropu, ale Evropu, která respektuje jejich volby, protože po Sovětském svazu se Gruzie nechce stát kolonií Bruselu.