V roce 2024 se Rusko opět stalo největším dodavatelem fosilních paliv do České republiky, když dovezlo ropu a zemní plyn za zhruba 315 miliard korun. Takový objem výrazně převyšuje dovozy z Norska, které je druhým největším dodavatelem s celkovou hodnotou 157 miliard korun. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy Česko příliš neuspělo v diverzifikaci dodavatelů, což v tomto roce vedlo k nárůstu dovozu zemního plynu z Ruska o více než 500 procent. (parlamentnilisty.cz)
„Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko dovezlo ruskou ropu a zemní plyn dohromady za zhruba 315 miliard korun,“ uvádí na platformě X ekonom Lukáš Kovanda. Druhým největším dodavatelem je pak Norsko s dovozem ve výši 157 miliard korun. Třetí je Ázerbájdžán a čtvrtý Kazachstán. Až na pátém místě jsou Spojené státy americké, které do Česka dovezly ropu a plyn za 18 miliard korun.
Kovanda tak upozorňuje, že Rusko je v roce 2024 znovu největším dovozcem těchto fosilních paliv do Česka. V období od ledna do října Česko odebralo z Ruské federace něco málo přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu v hodnotě 42,9 miliardy korun. „Rusko se tak letos tedy vskutku vrátilo na první pozici v žebříčku zemí, které Česku zajišťují uvedená fosilní paliva v největší hodnotě,“ dodává Kovanda. Důvodem proto je dle jeho názoru to, že se České republice nedaří dobře diverzifikovat dodavatele ropy a snižovat tím dovoz z Ruska. Dovoz zemního plynu letos narostl o více než 500 procent ve srovnání s minulým rokem.
K poklesu objemu dovozu ruských fosilních paliv do Česka by podle Kovandy mělo dojít v nadcházejícím roce 2025, předně kvůli zastavení tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny. K tomu by mělo dojít na Nový rok. „V průběhu roku 2025 by pak Česko mělo být schopno zcela se odstřihnout od dovozu ruské ropy,“ píše ekonom. Očekává, že Česko přejde na dovoz ropy převážně přes transalpínský ropovod TAL.
Kovanda též diskutuje možné důsledky zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu pro evropské země. „Protože ruská ropa poteče přes její území nadále, a to zrovna tak na Slovensko, do Maďarska, ale i do Česka. Lze se tak tázat, proč Kyjev hodlá nechávat Rusko vydělávat na ropě pro EU, když už ne na plynu pro EU,“ ptá se Kovanda na X s tím, že v případě ropy Ukrajina údajně podlehla tlaku Maďarska a Slovenska, když přes předchozí zákaz přepravu ropy nakonec povolila.
„Tlaku prý podlehla proto, že ztratila dostatečnou podporu EU a USA, říká Sergej Makogon, bývalý šéf ukrajinského provozovatele plynárenské soustavy GTSOUA. Může takovému tlaku podlehnout znova?“ uvažuje Kovanda.
Mezinárodní obchod by mohl ovlivnit příchod prezidenta Donalda Trumpa. „Faktor Trump“ bude dle Kovandy rozhodujícím. „Brusel nechce cla a Kyjev nechce přijít o americkou vojenskou pomoc. Je-li cenou navýšení odběru amerického zkapalněného plynu – v EU či i na Ukrajině – ještě rády ji zaplatí. A k tomu a zejména připraví ruskou kasu o příjem z vývozu plynu ukrajinským tranzitem,“ tvrdí ekonom.
Poukázal též na ironii zrcadlící se v postojích slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána, kteří oba podporovali Donalda Trumpa, nyní však mohou čelit negativním důsledkům jeho zahraniční politiky.