Mike Benz vede Nadaci pro svobodu online. A v podcastu s populárním moderátorem Joem Roganem se zaměřil právě na cenzorský komplex na internetu, který dle něho vychází z potřeb zahraničněpolitického establishmentu v USA. Ten totiž potřebuje, aby se o jeho záměrech nepochybovalo a neměnila je demokratická většina. Proto byla rozpoutána válka proti takzvaným dezinformacím a populismu, ve které se angažuje vláda, média, akademická sféra i technologické společnosti. (parlamentnilisty.cz)
Benz uvedl, že měl za Trumpovy minulé vlády na starosti Big Tech, tedy velké technologické společnosti. Což také znamenalo, že mu volaly lobbisté těchto společností, když chtěli něco zařídit. Ale v roce 2016 se začal zajímat o vývoj v „cenzorním průmyslu“ tvořeném vládou, soukromým sektorem, občanskou společností i médii, které chtěly společně zcenzurovat internet.
Benz vysvětlil, že Spojené státy nejdříve podporovaly svobodu slova. Když po druhé světové válce vznikla pravidla, podle kterých už nešlo zabírat území hrubou silou, tak se úsilí přesunulo k tzv. měkké síle. USA začaly prosazovat svobodu slova skrze kanály spojené se CIA, jako např. Hlas Ameriky, Rádio Svobodná Evropa. Partnerství vládních organizací s médii na propagandě pokračovalo během studené války. Benz uvedl, že svobodný internet byl cesta, jak vytvářet tlak na ostatní země, protože to umožňovalo skupinám podporovaným Spojenými státy čelit státním médiím.
Změna ale přišla v roce 2014, kdy Spojené státy dle Benze de facto svrhly vládu Ukrajiny. Jenže východ Ukrajiny se odtrhl, společně s Krymem. Benz citoval Victorii Nulandovou, která v roce 2013 uvedla, že Spojené státy napumpovaly 5 miliard dolarů do „nezávislých médií“ na Ukrajině, ale ta nebyla schopná proniknout na východ Ukrajiny a na Krym.
Proto prý bylo rozhodnuto, že je potřeba něco, co zabrání ostatním režimům v boji proti vlivu těchto médií. Tak se zrodila tzv. Gerasimova doktrína, která byla následně přejmenována na hybridní válku. Ta byla přidána do doktríny NATO, což dalo svolení armádě, diplomatům a rozvědce, aby se snažily o kontrolu nad sociálními médii. Záhy na to ale vyhrál volby v USA Donald Trump, který byl označen za ruského špeha a celý aparát se zaměřil na něho.
Benz také popsal, jak se toto téma udržuje mimo veřejný diskurz. Uvedl, že podstatnou roli v tom má jazyk používaný na popis těchto aktivit, tedy „kyberbezpečnost“ nebo „ochrana kritické infrastruktury“. Pod tím si normální člověk představí hackování od Rusů nebo ochranu přehrad před sabotáží. Jenže bezpečnostní experti jsou schopní do této definice vněstnat i ochranu voleb, takže za bezpečnostní riziko jsou pak prohlášeni ti, kdo zpochybňují korespondenční volbu. „Teď už to metastázovalo do celého státního aparátu. Do Pentagonu, ministerstva zahraničí, USAID, National Endowment for Democracy, DHS, FBI, ministerstva spravedlnosti,“ řekl.
Podle něho vnímá zahraničněpolitický establishment USA internetovou cenzuru jako způsob, jak ovlivnit nebo alespoň „nahnout“ jakékoliv volby ve svůj prospěch. A Trump bude čelit celému Pentagonu a ministerstvu zahraničí, které budou tvrdit, že pokud jim nedovolí v cenzuře pokračovat, tak to ohrozí státní bezpečnost, protože se prosadí ruské narativy, budou vyhrávat extrémisté a populisté, a to ohrozí americké zájmy. Podle Benze i Trump vyhrál jen proto, že byl internet svobodný. Když byl v roce 2020 zcenzurován, tak prohrál.
Hlavní moment, kdy tito lidé uznali nutnost cenzury, byl dle Benze brexit a pak právě volba Donalda Trumpa. „Aféra Russiagate byla způsob, jak to vše prosadit,“ okomentoval, jak vznikla infrastruktura pro cenzuru. Ovšem když tato aféra vyzněla do vytracena, tak se změnilo ospravedlnění na ochranu demokracie před dezinformacemi, což Benz označil za zvláště zavrženíhodné. Zmínil také, že tehdy byla také demokracie redefinována z konsenzu lidí na konsenzus institucí, tedy neziskovek, Pentagonu, ministerstva zahraničí, médií a akademické sféry. Což vyústilo v absurdní prohlášení na konferencích, kdy byly volby prohlášeny za nebezpečné pro demokracii, protože dovolují populistům zvrátit konsenzus institucí.
Rozvědka a s ní spojené neziskové organizace dle Benze vedly změnu cílů z potírání komunismu na potírání populismu. Zejména National Endowment for Democracy, která prý spolupracuje se zahraničními vládami, aby schválily cenzorské zákony.
Věnoval se také „celospolečenskému přístupu“, který bojovníci s dezinformacemi prosazují. Považuje ho za důsledek toho, že si v aparátu v roce 2016 uvědomili, že v Rusku ani v Číně nemají problém s tím, že by jim populistické skupiny změnily zahraniční politiku. Protože tam se zahraniční politika dělá zeshora dolů. Jenže demokracie, kterou údajně prosazují, má fungovat zespoda nahoru. „Chceme autokratické výsledky, ale nesmí být vidět, že používáme autokratické prostředky,“ popsal Mike Benz. Proto je boj proti dezinformacím podáván jako celospolečenský, ačkoliv takový vůbec není. A funguje tak, že vláda financuje hnutí, která mají vytvořit zdání, že se jedná o demokratický zájem, aby byla cenzura.
Otřel se také o „dezinformační studia“ na univerzitách, tento název označil za „klam století“. Konstatoval, že nyní každá univerzita má „cenzorské centrum“. Většinou schované pod sociologii nebo komunikaci.
Popsal, že tento aparát je rozdělen do tolika oblastí (vláda, média, technologické společnosti, občanská společnost), protože vláda sice má peníze, ale nemá důvěryhodnost. Naopak univerzity a neziskové organizace mají důvěryhodnost, ale nemají peníze. Vláda nemůže praktikovat cenzuru, protože to by vypadalo jako totalita. Takže se tento úkol přesouvá na ostatní sektory, kterým vláda dává peníze a prostředky.