„V Sýrii nastal ideální okamžik něco udělat, a já si nemyslím, že to byla nějaká spontánní akce,“ uvádí v rozhovoru pro iDNES.cz. bývalá česká velvyslankyně v Damašku Eva Filipi. Osud syrského prezidenta Asada je podle ní úzce spojen s dohodou mezi Tureckem a Ruskem. (parlamentnilisty.cz)
Syrským rebelům se pravděpodobně podařilo proniknout do řad Asadových vládních jednotek nebo je přeplacením získat na svou stranu. Ofenziva syrských povstalců začala před týdnem u Aleppa, dnes stojí o dvě stě kilometrů dál před Homsem.
Proč vládní jednotky pořádně nezasáhly, to se vyjasní za několik dnů, ale jejich ústup je podle Filipi nebývalý. „Politicky se sice snaží Bagdád a Teherán, teď se sešli ministři zahraničí. Ale to jsou jen politická setkání, která mohou maximálně říct, že nelze připustit nástup teroristů,“ pokračuje diplomatka
Vysvětluje, že povstaleckým skupinám, v jejichž čele stojí aktivní sunnitská islamistická militantní skupina zapojená do syrské občanské války známá jako hnutí Haját Tahrír aš Šám, se říká rebelové – ve skutečnosti jsou to džihádisté, kteří jsou na seznamu teroristů. To dnes už mediálně říká opozice. Od Islámského státu se liší především tím, že po vstupu do Aleppa nebo Homsu neterorizují obyvatelstvo. Od provincií v Sýrii jako je Daraá a Suvajda, které jsou významné v rámci syrského konfliktu, přicházejí záběry zadržených vojáků, kteří sedí na zemi na checkpointech, ale není na nich činěno žádné násilí. „To je nový fenomén,“ uvádí Filipi.
Haját Tahrír aš Šám je v současnosti jednou z nejsilnějších skupin v Idlíbu a dominuje regionu, kde často čelí konfliktům s jinými opozičními frakcemi. Podle diplomatky Filipi se islamistům z Idlíbu pravděpodobně podařilo Asadovy bezpečnostní složky infiltrovat či přeplatit. „Je to pravděpodobné. V Sýrii je nepopsatelná chudoba a Asad před dvěma dny zvedl vojákům plat. Peníze vždycky hrály roli a v tomto regionu vždycky můžete někoho přeplatit,“ připouští Filipi možnost, že vznikla tichá dohoda mezi rebely a částí vládních jednotek.
„I rebely někdo musí platit, někdo je cvičí, někdo musel dát impuls. Je to Katar s Tureckem? Tyto dvě země vždycky byly pro Muslimské bratrstvo. Erdogan vždy chtěl, aby v Sýrii vládlo Muslimské bratrstvo. Každopádně situace je velmi vážná,“ uvádí diplomatka. Spojenci Asadova režimu jsou Rusko, Írán a Hizballáh, zatímco USA a Turecko mají své zájmy v podpoře rebelů.
Krize v Sýrii má zřejmě přímou souvislost s válkou Izraele proti Hamásu a Hizballáhu. „To načasování je nápadné. Gaza. Libanon. Hizballáh je oslaben, Rusové teď v Sýrii nemají mnoho sil, Íránci jsou neustále bombardováni Izraelem. Teherán nechce velkou eskalaci, i když z hlediska rétoriky to tak nevypadá. Trump ještě nenastoupil, a i když bude chtít usmířit Saúdskou Arábii s Izraelem, tak Saúdové neudělají nic, dokud se nevyřeší Palestinci.
Celý Blízký východ je rozflákaný. Všechno se hýbe, vaří. V Sýrii tedy nastal ideální okamžik něco udělat a já si pořád nemyslím, že to byla nějaká spontánní akce. Kdo za tím byl? Turek jistě. Ale kdo další? Hovoří se o nové tváři Blízkého východu, ale jak ta nová tvář bude vypadat? Je to obrovská hra. Sýrie vždy byla kolbištěm mnoha zájmů a teď jde o to, kam to půjde dál,“ dodává Filipi.
„V tuto chvíli to vypadá, že Asad padne, ale záležet zřejmě bude na dohodě mezinárodních aktérů. „Já bych Asada ještě neodepisovala. Rusové se budou muset ukázat. Oni sice krvácejí na Ukrajině, ale stále je to velká země, která nebude chtít ztratit prestiž. Víme, že jsou i v Perském zálivu, víme, že rozšiřují svůj orbit jako kdysi před kolapsem Sovětského svazu. Uvidíme, co domluví Turek s Rusem. Možná Rus řekne ‚dost, stačilo‘,“ uzavírá diplomatka Eva Filipi.